Co je smlouvaOdměnaDaněZávazkyZahraničíChecklist

Co je smlouva?

 




Smlouva je dohoda, která by měla definovat rovnocenný vztah dvou stran zavazujících se ke spolupráci na společném projektu.




Smlouva1 by měla být formulována s respektem a vyjadřovat vzájemnou důvěru ve schopnosti a profesionalitu obou stran. Divadelní subjekty nebo instituce by neměly vystupovat v pozici nadřazené autority diktující podmínky, které znevýhodňují spolupracující umělce a umělkyně.



Znění smlouvy lze měnit, je nutné pouze dodržet zákon2.



Jednotlivé body smlouvy týkající se podmínek spolupráce by měly být vnímány jako návrhy a jakékoliv námitky jako podnět k diskuzi nad konečnou podobou smlouvy.









Proč smlouvu potřebujeme?
Pro obě strany se jedná o potvrzení budoucí spolupráce a dlouhodobý závazek. Neznamená, že si nedůvěřujeme. Naopak! I když dlouhá léta spolupracujeme, nebo se dokonce přátelíme, předcházíme jakýmkoliv možným nedorozuměním a záměrným i nezáměrným dezinterpretacím a konfliktům právě tím, že předem a včas uzavřeme jasně definovanou dohodu.



V pracovním a smluvním vztahu jsme především profesionálové.




Realizace divadelní inscenace je složitý proces, který probíhá dlouhodobě, v mnoha fázích a ve spolupráci s dalšími profesemi a složkami. Ústní dohodu3 by proto obě strany měly vnímat jako platnou dohodu o budoucí spolupráci a záruku, na základě které je například možné rezervovat termín a počítat s určitým příjmem nebo výdajem v určitém časovém období. Měla by být závazná a obsahovat i přibližný termín zkoušení a premiéry, případně základní informaci o honoráři či rozpočtu (co, kdy a za kolik). Je dobré ji mít potvrzenou i písemně, například v podobě vzájemné e-mailové korespondence.




Platná smlouva však obsahuje mnoho dalších podstatných závazků a bodů, jako jsou například výplatní termíny, podmínky licence, postup v případě zrušení projektu, ochranu osobnostních práv a podobně.








Kdy smlouvu podepsat?







Smlouva by měla být uzavřena včas – po dohodě o spolupráci a určení termínů, ideálně ještě před zahájením samotného procesu tvorby, tedy před započetím práce na projektu.



Začátkem realizace projektu je – především pro umělce a umělkyně na volné noze – právě tato dohoda.



Součástí dohody by měly být, kromě zpracovávaného titulu nebo tématu, oboustranně vyhovující termíny explikační, inscenační a výrobní porady, zkoušení a premiéry, případně dalších plánovaných schůzek a aktivit souvisejících s produkcí a výrobou inscenace (záleží na vnitřním provozu divadla nebo individuálních potřebách člena nebo členky tvůrčího týmu).




Vše, co se děje od uzavření dohody o spolupráci do premiéry, je práce4.  




Všichni zúčastnění by proto měli být chráněni a zároveň vázáni platnou smlouvou, která jim mimo jiné v případě zrušení projektu zaručuje adekvátní odměnu za již odvedenou práci v rozumném splátkovém kalendáři a nebo – na straně divadla – umožňuje vymáhat náhradu za prokazatelně způsobenou škodu, již vyplacenou část honoráře apod.




Znění smlouvy by mělo být pro obě strany bez výjimky srozumitelné.



Pokud je zachována podstata obsahu, se kterým obě strany souhlasí, i formulaci je možné upravit. V případě, že se na něčem takovém nelze dohodnout, je lepší využít možnosti právního zastoupení5.



Není nutné podepisovat cokoliv, čemu laik bez odborného vzdělání není schopen rozumět.








Co je hlavním předmětem smlouvy?







Hlavním předmětem smlouvy mezi členem nebo členkou inscenačního týmu a divadlem je spolupráce na tvorbě a realizaci divadelní (operní, taneční, multimediální, imerzivní ap.) inscenace. Divadlo je v tomto smluvním vztahu objednatelem/zadavatelem a hostující umělec nebo umělkyně zhotovitelem díla (scénář, dramatizace, režie, scénická nebo kostýmní výprava, hudba, projekce atd.) a poskytovatelem licence.



Podstatou vztahu mezi divadelním umělcem nebo umělkyní a jakýmkoliv divadelním subjektem nebo institucí by tedy měla být oboustranná důvěra ve schopnost a možnost vytvořit společné dílo6.





Existence divadelní instituce nebo divadelního subjektu dává smysl jedině v případě, že v nich vznikají a provozují se divadelní inscenace, ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv. Měly by být tedy vnímány především jako zázemí pro vznik kvalitních autorských děl přizvaných uměleckých profesí.




Divadelní instituce nebo divadelní subjekty by neměly být tím, kdo podmínky nekompromisně určuje, ale kdo je poskytuje a podílí se na jejich spoluvytváření.




Pokud vzájemný vztah chápeme takto, otevírá se nám bezpečný prostor pro férovou komunikaci, kde lze o spolupráci jednat na rovnocenné úrovni.










Termíny







Smlouva by měla obsahovat všechny časové údaje určující jednotlivé fáze tvůrčího i výrobního procesu. Terminologie a postupy se v různých typech provozu mohou lišit, zpravidla se ale jedná o následující:




  • explikace (prezentace umělecké koncepce) 
  • inscenační porada (prezentace umělecké koncepce v širším kruhu včetně předvedení scénografické koncepce)
  • předávací a výrobní porady (odevzdání návrhů, případně konstrukčních výkresů scény a kostýmů, schvalování rozpočtu na výrobu atd.) 
  • odevzdání hotového díla nebo jeho části, např. divadelní hry nebo adaptace, podkladů pro scénickou hudbu apod.
  • začátek a konec zkoušení7
  • technické zkoušky (montáž a ověření funkčních a estetických aspektů vyrobené scény na jevišti nebo v prostoru, kde se bude inscenace nebo projekt provozovat)
  • dekorační zkouška
  • kostýmové, resp. oblékané zkoušky (ověření funkčních a estetických aspektů hotových kostýmů)
  • svícené, případně i zvučené zkoušky
  • hlavní a generální zkoušky
  • premiéra




Termíny jsou mimo jiné zárukou toho, že práci lze zvládnout a dokončit za určitých – oboustranně dohodnutých a vyhovujících – podmínek.




V dalších článcích smlouvy by mělo být formulováno, jak se bude postupovat v případě zrušení nebo nedodržení termínů z jedné či druhé strany, ať už z vlastního přičinění nebo zásahem tzv. vyšší moci8 (pokud se obě strany nedohodly na změně či adekvátní náhradě).









Odměna







Ve smlouvě by měla být jasně stanovená výše odměny9 a její splatnost včetně vymezení zdanění, případně rozdělení na odměnu za zhotovení díla a licenci k jeho užití a provozování.




Je dobré si ujasnit, co všechno odměna obsahuje, a zahrnout do stanovení výsledné částky jak hodnotu odvedené práce a licenci, tak nezpochybnitelné náklady, které jsou pro výkon dané činnosti nezbytné.




Ve smlouvě je možné zohlednit inflaci, zvlášť když se na podmínkách domlouváš dlouho dopředu. V ČR je ovšem tato praxe velmi ojedinělá a týká se především spoluprací velkých divadelních institucí se zahraničními režiséry.




Základní rozdělení pracovní (umělecké) činnosti člena nebo členky inscenačního týmu je následující:




1. Příprava
– schůzky tvůrčího týmu, rešerše, workshopy, psaní divadelní hry nebo úprava či dramatizace předlohy, tvorba dramaturgicko-režijní koncepce, navrhování kostýmů a scénografie, komponování hudby, příprava materiálu pro zvukový nebo světelný design, projekce atd.




2. Realizace
– zkoušení, výroba kostýmů a dekorací, nahrávání hudby, korepetice, natáčení a stříhání video projekcí, pravidelná kontrola a konzultace výrobního procesu, svícené a zvukové zkoušky atd.




3. Dokončení a odevzdání hotového díla
– premiéra, na kterou se váže uvádění repríz, tj. i část odměny obsahující poplatek za licenci pro preprízy a celkové licenční podmínky (licence může být poskytnuta i bezúplatně).




Při stanovování ceny své práce (i pokud je hrazena např. z grantů) mysli na to, co všechno musíš z vydělaných peněz zvládnout zaplatit:
  • Daň z příjmu (15 %), případně DPH (21 %)
  • Sociální a zdravotní pojištění (měsíční zálohy10 jsou stanoveny podle výše příjmů z předchozího roku, tedy nezávisle na momentální finanční situaci)
  • Cestovní náklady (na místo realizace inscenace i zpět do místa bydliště se musíš nějak dostat, platíš si dlouhodobé kupóny, např. na jízdu v MHD nebo u Českých drah apod.)
  • Náklady spojené s výkonem povolání – například nájem ateliéru (který platíš i v případě, že ti divadlo během realizace inscenace poskytne nebo hradí ubytování), dále výdaje na studijní a pracovní materiál, jako jsou počítač, software, telekomunikační služby, materiál pro výrobu návrhů či maket, knižní předlohy nebo odborné publikace, pořizování veškerých kopií, tisk apod.
  • Pokrytí základních životních a existenčních potřeb (bydlení, strava, hygiena apod.)




Adekvátní výši odměny nelze určit obecně/plošně. Je možné dosáhnout stanovení jejího minimálního limitu, to ale jedině prostřednictvím fungující profesní organizace (např. asociace) oprávněné ke kolektivnímu vyjednávání11. Je také svým způsobem logické, že odměna bude vypadat jinak ve stabilně financované zřizované divadelní instituci v Praze nebo v nezávislém divadle například v mimopražském regionu. Stejně tak je pochopitelné, že se odměny mohou lišit na základě objemu práce, profesních zkušeností apod.




Nikdo by však na to, že pracuje na divadelní inscenaci, neměl doplácet – pokud se tak sám nerozhodne a nevěnuje hodnotu své práce divadlu jako dar (který je možné si odečíst z daňového základu, tedy je správné jeho výši vyčíslit ve smlouvě) nebo například koprodukční vklad (podmínky koprodukční spolupráce by rovněž měly být jasně definovány smluvně).




Jedním z orientačních vodítek pro stanovení tvé minimální (!) výše odměny může být aktuální hodnota minimální důstojné mzdy12 (MDM). Je však nutné mít na paměti, že MDM vychází z podmínek zaměstnaneckého poměru a nezohledňuje realitu práce na volné noze – tedy vlastní výdaje na pracovní prostředky (techniku, materiál, zázemí), nepravidelnou pracovní dobu, absenci nemocenského a důchodového zabezpečení, nutnost finanční rezervy (kvůli možnosti zrušení plánovaných projektů, pracovní neschopnosti atd.), jiné zdanění apod. MDM tedy ber pouze jako inspiraci k přemýšlení nad svou cenou.



Spočítej si celoroční MDM (v Praze a Brně se od ostatních regionů mírně liší) a pak si představ, kolik prací bys v jednom roce měl*a zvládnout, aby ses dostal*a na minimální (!) roční důstojnou mzdu. V případě, že dostaneš zaplaceno např. 40 000 Kč, muselo by to být celkem 14 projektů.





Pokud jeden člen nebo členka inscenačního týmu pracuje na několika složkách inscenace zároveň a vytvoří například kompletní výpravu (scénu i kostýmy) nebo napíše hru, případně dramatizaci literární předlohy a tu zrežíruje, nebo spolu se světelným nebo zvukovým designem zpracuje i projekce apod., měl by tomu odpovídat i honorář. Objem práce jako takové ani způsob užití se nemění, není tedy důvod, proč by měli být tvůrci ohodnoceni výrazně nižší částkou, než kdyby jich na dotyčném díle pracovalo víc.





I toto by mělo být ve smlouvě jasně formulováno, resp. by mělo vzniknout smluv víc – například jedna na režii, druhá na scénografii apod.





Velmi diskutabilní je rovněž neadekvátní rozdíl mezi výší odměny za práci na „velké“ nebo „malé“ scéně. Velikost prostoru (případně hlediště) nemusí nutně ovlivnit „velikost“ inscenace, tedy objem práce, času a kapacit, které inscenační tým tvorbě a realizaci věnuje.





Je také důležité věnovat pozornost rozdílu v odměňování mužů a žen, tzv. gender pay gap (GPG)13 a stereotypům, podle kterých se často vyplácí odlišné odměny „typicky mužským“ (scénografie) nebo „ženským“ (kostýmy) profesím.

Splatnost odměny by měla být stanovena v oboustranně dohodnutých a vyhovujících termínech.



Doba splatnosti je ve smlouvách obvykle uváděna jako „nejbližší výplatní termín po premiéře“, což je pro umělce nebo umělkyně na volné noze jednoznačně znevýhodňující. Divadla mají většinou určen termín v měsíci pro výplaty pravidelných odměn zaměstnancům nebo stálým spolupracovníkům, což je však úplně jiná situace. Doporučujeme aspoň specifikovat termín ve formě konkrétního data – pokud nevystavuješ fakturu, měl*a bys vědět, kdy přesně ti budou peníze vyplaceny, a doba výplaty by neměla přesáhnout obvyklou desetidenní lhůtu zavedenou u splatnosti faktur. Smlouva by také měla řešit, co se stane v případě zpoždění plateb.




Umělci nebo umělkyně na volné noze mají nárok na vyplacení odměny ve dvou až třech splátkách14 podle harmonogramu již odvedené práce.




Poslední část odměny by měla být ideálně vyplacena v den premiéry nebo nejbližší pracovní den po premiéře.




Neexistuje žádný právně podložený argument pro to, aby člen nebo členka inscenačního týmu museli čekat na vyplacení odměny několik dní nebo dokonce týdnů po premiéře.




Samozřejmostí by měla být i dohoda o nároku na odměnu v případě tzv. záskokové nebo oprašovací zkoušky, která se koná kdykoli po premiéře a počítá se s tím, že na ní má člen*ka inscenačního týmu být. Pokud není v místě bydliště, měly by být proplaceny i cestovní náklady (nebo náhrada cestovních nákladů), případně ubytování. Ve smlouvě by měla být pro tyto případy stanovena konkrétní částka nebo se může řešit samostatnou smlouvou či dodatkem.









Licence







Odměna obsahuje částku jak za vytvoření díla, tak za licenci – tedy svolení k užití díla. Ve smlouvě se odměna za licenci sjednává většinou jako podílová, tzv. tantiéma15, či fixní (paušální) nebo kombinovaná.




V odměně je fixní částka za licenci zpravidla zahrnuta, z daňových důvodů je ale nutné ji uvádět zvlášť.




Ve smlouvě by mělo být uvedeno, v jakém rozsahu, na jakou dobu se licence poskytuje, pro jaké území, a jak je vymezeno množství kopií autorských děl a způsob užití díla (tzv. majetkové právo16).




Nikdo není povinen poskytovat licenci neomezeně, tedy navždy (tzv. buyout) a pro veškerá dostupná území a účely (všechny druhy majetkových práv), jak je ve smlouvách často uvedeno. Je dobré si ujasnit například svolení pro komerční užití díla nebo jeho částí, vytvoření záznamu pro TV, kina, streamovací platformy apod. nebo poskytnutí licence v podobě podlicence17.




Uživatel licence (tedy divadlo) nesmí dílo bez dalšího ujednání a bez výslovného svolení autora upravovat nebo měnit18.




K licenčním ujednáním patří i doložky týkající se použití jména, podobizny a některých dalších údajů (např. profesní historie) v jakékoliv souvislosti s divadelní inscenací, zejména na plakátech, internetové prezentaci, v médiích, programech, vstupenkách, reklamních předmětech apod.




Ani svolení k použití nebo rozšiřování podobizny a osobních údajů19 není nutno poskytovat neomezeně. Každý má právo si určit, do jaké míry a jakým způsobem bude na veřejnosti prezentován.




Pokud smlouva nijak nespecifikuje rozsah licence nebo její územní či časové účinky, uplatní se tzv. domněnky omezení licence ze zákona. Ty omezují použití díla jen na ČR a na dobu obvyklou, ale maximálně na 1 rok.










Tantiémy







Tantiémy se v ČR zpravidla vyplácí autorům textu, překladu, choreografie nebo scénické hudby. Jedná se o tzv. podílovou odměnu, která představuje podíl z výnosu z užití licence.




Výše tantiém se liší v závislosti na typu díla, smlouvě se zadavatelem a dalších faktorech. Obvykle se pohybuje v řádu jednotek procent z hrubé tržby za prodej vstupenek.




Je dobré vědět, že podle zákona by u autorských děl měla být fixní odměna stanovována spíše výjimečně a měla by být preferována odměna podílová (tantiémy).









Daně a odvody







Daňová problematika může být složitá a každý daňový poplatník ji řeší individuálně. Je tedy dobré spolupracovat s někým, kdo tomu rozumí, protože pravidla se v tomto ohledu často mění a je nutné mít přehled o aktuálních podmínkách. Ve smlouvě by každopádně mělo být uvedeno, jestli autoři a autorky platí daň sami, nebo ji za ně odvede divadlo – to je podstatné obzvlášť v případě práce v zahraničí.




Pokud pracuješ v zahraničí, zjisti si, jestli mezi ČR a zemí, kde pracuješ, existuje tzv. dohoda o zamezení dvojímu zdanění20. Zjednodušeně řečeno se lze v některých případech rozhodnout, jestli budeš celou odměnu nebo její část danit tam, kde jsi daňovým rezidentem (v ČR), nebo v zahraničí. Pozor, vyřízení formalit může trvat i několik týdnů nebo měsíců.








Zdanění příjmů se v každém případě nelze vyhnout.




Stejně tak musíš platit pravidelné měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Jejich výše se určuje podle tvých příjmů z minulého kalendářního roku a každé prodlení tě stojí další peníze na zaplacení penále.




Tyto položky doporučujeme nepodceňovat – v případě neplacení mohou způsobit zbytečně velké dluhy.





Tzv. paušální daň21 umožňuje hradit daň z příjmů i odvody na důchodové a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou, a to bez povinnosti podávat daňové přiznání a přehledy pojistných. K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do dvou milionů korun.









Závazky







Ze smluvního vztahu vyplývají závazky pro obě strany.




Ve smlouvách jsou často závazky umělců nebo umělkyň uváděny velmi podrobně, ale na straně divadla naopak vídáme vágní formulace typu „divadlo zajistí adekvátní podmínky pro vznik inscenace, prostor pro zkoušení, součinnost zaměstnanců“ a podobně. Bez uvedení termínů technické, kostýmové a svícených zkoušek se tak můžeš lehce dostat do situace, kdy je vyvíjen tlak kvůli dodržení termínu premiéry, ale scéna není hotová, osvětlovač onemocněl, obsazení herci nejsou k dispozici a ruší se zkoušky.




Je dobré vědět, jaké podmínky považuje divadlo za adekvátní a ujistit se, že mají obě smluvní strany stejnou, nebo alespoň podobnou představu. Některá divadla mají k dispozici základní informace o svém systému fungování písemně. Pokud nic takového k dispozici není, je dobré řídit se srozumitelně a jasně formulovanou smlouvou.




Pokud se v průběhu realizace projektu vyvinou věci jinak, lze se domluvit na změně smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě.




Člen*ka inscenačního týmu se obvykle zavazuje:




  • dodržet všechny dohodnuté termíny
  • dodržet rozpočet22
  • respektovat bezpečnostní a interní předpisy a technické možnosti divadla
  • vytvořit dílo osobně (netýká se spolutvůrců inscenace)
  • vytvořit dílo podle svých nejlepších možností a schopností
  • informovat divadlo o užití jiných děl, které je nutno licencovat (zajistit souhlas cizího autora) nebo pronajmout (hudba, citované texty, objekty nebo různá zařízení, výtvarná díla apod.)
  • účastnit se propagačních akcí na podporu inscenace (není nutné „řídit se pokyny“ ze strany divadla, i v tomto případě je dobré trvat na vzájemné dohodě a souhlasu, protože v některých médiích být třeba nechceš, na mediální výstupy v den premiéry nemáš kapacitu atd.)
  • včas oznámit divadlu jakékoliv skutečnosti, které by mohly ohrozit nebo ovlivnit plnění smlouvy




Velmi sporným bodem, uváděným většinou ve výčtu závazků, je tak zvaná dohoda o mlčenlivosti. Jedná se především o mlčenlivost ve vztahu k výši odměny23. Názory na tuto praxi se různí, faktem ale je, že právě tato okolnost je jedna z těch, které umělcům a umělkyním na volné noze brání ve vyjednávání o rovných a férových odměnách.



Divadlo se obvykle zavazuje:




  • dodržet všechny dohodnuté termíny
  • zajistit prostor a podmínky na zkoušení
  • zajistit součinnost svých zaměstnanců a přítomnost herců a hereček na zkouškách
  • informovat zejména režiséra nebo režisérku o plánu a počtu zkoušek jak ve zkušebně, tak na jevišti
  • včas informovat členy a členky inscenačního týmu o změnách nebo skutečnostech, které by mohly omezit nebo ovlivnit plnění smlouvy
  • uvést jméno nebo pseudonym člena nebo členky inscenačního týmu na všech propagačních a prezentačních materiálech
  • vyplatit v dohodnutých termínech odměnu
  • poskytnout benefity, např. ubytování po dobu zkoušení, hlídání dětí, proplacení studijních materiálů nebo cest souvisejících s projektem apod.
  • poučit o bezpečnosti práce a omezeních či pravidlech v konkrétních prostorách z hlediska bezpečnosti, technologií, soukromí apod.




Smlouva s režisérem nebo režisérkou by měla obsahovat celkový počet zkoušek, minimální počet zkoušek na jevišti a počet hlavních a generálních zkoušek.




Mysli i na situace, kdy může v rámci plnění smlouvy dojít k úrazu nebo poškození něčího majetku. Možnou cestou, jak takové případy řešit (na obou stranách), je například sjednat pojištění.










Cestovní náklady a ubytování







Zákon sice divadlu přímo neukládá povinnost hradit cestovní a ubytovací náklady, tyto výdaje by však neměly být zahrnovány do odměny za vytvoření díla a poskytnutí licence k jeho uvádění.




Pokud hostující člen nebo členka inscenačního týmu musí do divadla pravidelně dojíždět,  a je nutné  zajistit ubytování, mělo by být možné domluvit se na řešení ve formě benefitu, nebo na adekvátním navýšení odměny.




Navýšení v podobě paušální částky24 by mělo být ve smlouvě specifikováno a mělo by odpovídat obvyklým cenám komerčního ubytování v dané lokalitě a předpokládanému počtu cest během zkoušení.




Ubytování25 by mělo odpovídat obvyklé životní úrovni a splňovat základní hygienické a sociální standardy (soukromí, čistota, bezpečí, vlastní sociální a kuchyňské zařízení, úložné prostory, místo na práci, internetové připojení, dojezdová vzdálenost apod.).




Cestovné by mělo odpovídat ceně autobusové nebo vlakové jízdenky do 2. třídy násobené předpokládaným počtem cest. Režiséři a režisérky by měli mít možnost jezdit domů na víkendy, ostatní profese na potřebné schůzky (výroba, nákupy, tvůrčí tým apod.) nebo zkoušky v divadle – standardně cca 5–6 cest pro členy a členky tvůrčího týmu.




Samozřejmostí by mělo být i zajištění ubytování a proplácení cest na všechny konané schůzky a návštěvy divadla před zahájením zkoušení (např. na explikaci, výrobní poradu a další potřebné schůzky), i po premiéře (např. oprašovací nebo záskokové zkoušky).










Respekt







Pokud spolupracujeme ve vzájemně respektujícím prostředí, neměl by být problém obhájit si právo na tvůrčí nezávislost / uměleckou svobodu / umělecký názor. Ten mohou mít pochopitelně obě strany, a protože je divadlo zadavatelem hradícím veškeré náklady, může samozřejmě požadovat změny nebo úpravy. Mělo by se ale jednat spíše o organizačně-technické pokyny, nebo případy, kdy výsledná podoba díla například podněcuje k rasismu a xenofobii, propaguje násilí a totalitní režimy, využívá divadlo k politické reklamě, nebo se jakýmkoliv jiným způsobem dotýká etických zásad, kterými se divadlo řídí, ať už jde o vnitřní provoz nebo komunikaci navenek.




V některých divadlech existuje soupis pravidel, nebo něco jako etický kodex v písemné formě a přikládá se ke smlouvě (například antidiskriminační doložka26 v Německu). Nejen takový dokument, ale celkové nastavení pracovních podmínek a prostředí by ti mělo zajistit respekt, bezpečí a tvůrčí nezávislost bez ohledu na etnikum, vyznání, genderovou identitu, ale i sociální nebo kulturní znevýhodnění.




V respektujícím prostředí by také mělo být možné bez problémů svobodně pracovat i v případě, že máš specifické potřeby (například zdravotní postižení), musíš pečovat o děti, případně jiné členy rodiny, atp.




Spolek divadlo.pro podporuje rovnost, diverzitu a inkluzi.










Sankce







Spolek divadlo.pro zastává názor, že kapitola „sankce“ do bezpečného prostoru založeného na férové komunikaci nepatří.




Do smluvního vztahu vstupujeme jako profesionálové a neměli bychom proto předpokládat, že jedna ze stran smlouvu úmyslně poruší.




Pokud se tak přesto stane, řešení se opírá o znění příslušných zákonů a nebo – v případě vyhroceného sporu – o rozhodnutí soudu.




Pokud na finančních sankcích divadlo trvá, měly by být přiměřené a vyvážené na obou stranách. Divadlo by tedy mělo přistoupit na adekvátní stanovení pokut v případě nedodržení závazků a dohod i z jeho strany, například prodlení s vyplacením odměny, neposkytnutí dohodnutého benefitu (např. ubytování), nedodržení termínů nebo podmínek pro tvorbu, bezdůvodné zrušení projektu apod..




Sankce v podobě jednostranných pokut, navíc vysoce převyšujících způsobenou škodu nebo dohodnutou odměnu, sice nemusí být nelegální, ale v žádném případě nejsou fér.










Odstoupení od smlouvy







Obecně lze odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět pouze v případě stanoveném v zákoně nebo přímo ve smlouvě (třeba na základě závažného porušení smlouvy). Smlouvu lze ukončit i tak, že se na tom obě strany dohodnou a tuto možnost si ve smlouvě sjednaly.



Jednoduše řečeno – pokud je smlouva uzavřena, tak prostě platí.




I proto je důležité vyjednat si například to, jakým způsobem bude kompenzována odměna za již vykonanou práci v případě, že se premiéra neuskuteční, přesune se o několik měsíců do další sezóny apod.




Smlouvu nelze zrušit ani z důvodu nemoci apod.




Možnosti a řešení následků v případě zrušení projektu (ne smlouvy!) by měly být jasně dohodnuty předem.










Zahraniční spolupráce







Informace ze všech možných oblastí mezinárodní spolupráce (autorské právo, daně, pojištění, víza atd.) jsou dobře a přehledně zpracovány na webu czechmobility.info.









Checklist





V této kapitole ti nabízíme stručné shrnutí všeho, co je podrobně vysvětleno v celé sekci Smlouvy.




Na základě našeho checklistu si tak můžeš rychle ověřit, že jsi při sjednávání podmínek a znění smlouvy na nic důležitého nezapomněl*a.




Protože – ať už v písemné formě nebo ústně – co si nedohodneš ve smlouvě, jako by nebylo.




Smlouva má smysl. Věnuj jí pozornost, přečti si ji a podepiš včas.




Ale ujisti se, že…













































 





smlouva neobsahuje sporné body.
(Nepřiměřené sankce, jednostranné právo na úpravy a zásahy do díla, dohoda o mlčenlivosti ohledně honoráře – pokud s ní nesouhlasíš atd.)

Co ⁠je smlouva?






Smlouva ⁠je dohoda, která ⁠by ⁠měla definovat rovnocenný vztah dvou stran zavazujících ⁠se ke ⁠spolupráci na ⁠společném projektu.
Smlouva1 by měla být formulována s ⁠respektem a ⁠vyjadřovat vzájemnou důvěru ve ⁠schopnosti a ⁠profesionalitu obou stran. Divadelní subjekty nebo ⁠instituce ⁠by neměly vystupovat v ⁠pozici nadřazené autority diktující podmínky, které znevýhodňují spolupracující umělce a ⁠umělkyně.  
1 ⁠Divadelní umělec nebo ⁠umělkyně na ⁠volné noze ⁠(člen*ka inscenačního týmu) zpravidla uzavírá s ⁠divadlem smlouvu o ⁠dílo s ⁠nehmotným výsledkem, můžeš ⁠se ale ⁠setkat i ⁠s ⁠jiným názvem, např. ⁠Smlouva licenční nebo ⁠Smlouva o ⁠vytvoření autorského díla. Podstatné ⁠je, že ⁠jejím předmětem ⁠je autorské dílo, takže na ⁠ni dopadá Autorský zákon a ⁠právní úprava licence ⁠(svolení k ⁠užití díla).

2 ⁠Znění smluv ⁠se kromě ⁠Občanského zákoníku řídí Autorským zákonem, což ⁠je zkrácený název zákona číslo 121/2000 Sb. Stručně řečeno chrání práva autora a ⁠ostatních zúčastněných, zároveň řeší ochranu autorských práv. Pro ⁠výklad zákona ⁠je stěžejní ujasnit ⁠si pojmy, v ⁠tomto případě jde především o ⁠pojem „dílo“ a „autor“. To stručně a ⁠jednoduše vysvětluje například tento zdroj: Patent na ⁠rozum
Znění smlouvy lze ⁠měnit, je nutné pouze dodržet zákon2.

Jednotlivé body smlouvy týkající ⁠se podmínek spolupráce ⁠by ⁠měly být vnímány jako návrhy a ⁠jakékoliv námitky jako podnět k ⁠diskuzi nad ⁠konečnou podobou smlouvy.








Proč smlouvu potřebujeme?






Hodně lidí, se kterými pracuji, smlouvy vnímá jako nějakou „podlou zlou věc“ ve ⁠stylu „přece ⁠si důvěřujeme“. Přitom oběma stranám ušetří nervy, stres a ⁠čas. Fakticky ⁠by ⁠mělo platit, že ⁠čím víc ⁠je daná druhá strana „kámoš“ a ⁠čím méně s ⁠ní nechcete mít případný konflikt, tím víc ⁠je třeba usilovat o ⁠kvalitní smlouvu a ⁠neohrožovat dobré vztahy případnými neshodami.

Rían Ragnarsson, finanční manažerka ⁠se specializací na ⁠problematiku zdanění umělecké činnosti, mezinárodní daně a ⁠granty
Pro ⁠obě strany ⁠se jedná o ⁠potvrzení budoucí spolupráce a ⁠dlouhodobý závazek. Neznamená, že ⁠si nedůvěřujeme. Naopak! I ⁠když ⁠dlouhá léta spolupracujeme, nebo ⁠se dokonce přátelíme, předcházíme jakýmkoliv možným nedorozuměním a ⁠záměrným i ⁠nezáměrným dezinterpretacím a ⁠konfliktům právě tím, že ⁠předem a ⁠včas uzavřeme jasně definovanou dohodu.



V ⁠pracovním a ⁠smluvním vztahu ⁠jsme především profesionálové.



Ústní dohoda ⁠by ⁠měla „stačit“ opravdu jen v ⁠dostatečném časovém odstupu před ⁠zahájením samotných prací. Jakmile už cokoliv vykonáváš – kromě ⁠toho, že ⁠se podíváš do ⁠diáře – měla ⁠by být uzavřena řádná smlouva.

Natálie Strýčková Preslová, dramaturgyně, překladatelka a ⁠spolu s ⁠režisérem Jankem Lesákem členka uměleckého vedení divadla NoD
Realizace divadelní inscenace ⁠je složitý proces, který probíhá dlouhodobě, v ⁠mnoha fázích a ⁠ve ⁠spolupráci s ⁠dalšími profesemi a ⁠složkami. Ústní dohodu3 by proto obě strany ⁠měly vnímat jako platnou dohodu o ⁠budoucí spolupráci a ⁠záruku, na ⁠základě které ⁠je například možné rezervovat termín a ⁠počítat s ⁠určitým příjmem nebo ⁠výdajem v ⁠určitém časovém období. Měla ⁠by být závazná a ⁠obsahovat i ⁠přibližný termín zkoušení a ⁠premiéry, případně základní informaci o ⁠honoráři či ⁠rozpočtu ⁠(co, kdy a ⁠za ⁠kolik). Je dobré ⁠ji mít potvrzenou i ⁠písemně, například v ⁠podobě vzájemné e-mailové korespondence.  
3 ⁠Pro ⁠smlouvu o ⁠dílo zákon nevyžaduje písemnou formu, a ⁠proto jsou platné i ⁠ústní dohody. Je však nutné, aby ⁠se smluvní strany průkazně dohodly na ⁠vzájemných právech a ⁠povinnostech. Je tedy ⁠dobré zvážit možnosti, jak ⁠si ústní dohodu zaznamenat ⁠(např. e-mail, svědci, nahrávky), protože ⁠v ⁠případě sporu ⁠je hůře prokazatelná. Pro ⁠větší právní jistotu ⁠se proto doporučuje uzavírat smlouvy písemně. Víc ⁠se dozvíš například v ⁠tomto článku na ⁠webu idoklad.cz.



Platná smlouva však obsahuje mnoho dalších podstatných závazků a ⁠bodů, jako jsou například výplatní termíny, podmínky licence, postup v ⁠případě zrušení projektu, ochranu osobnostních práv a ⁠podobně.






Kdy smlouvu podepsat?






Pokud ⁠se z ⁠nějakého důvodu nedaří dospět k ⁠textu smlouvy a ⁠uzavřít ⁠ji písemně, je dobré mít odsouhlasené základní podmínky ⁠(honorář, termíny, rámcový rozsah díla) například přes ⁠e-mail. I ⁠to totiž může být relevantní důkaz. To, že ⁠smlouva není písemná, neznamená, že ⁠není závazná.

Ondřej Glogar, právník a ⁠pedagog JAMU
Smlouva ⁠by ⁠měla být uzavřena včas – po ⁠dohodě o ⁠spolupráci a ⁠určení termínů, ideálně ⁠ještě před ⁠zahájením samotného procesu tvorby, tedy ⁠před ⁠započetím práce na ⁠projektu.



Začátkem realizace projektu ⁠je – především pro ⁠umělce a ⁠umělkyně na ⁠volné noze – právě tato dohoda.



Součástí dohody ⁠by ⁠měly být, kromě ⁠zpracovávaného titulu nebo ⁠tématu, oboustranně vyhovující termíny explikační, inscenační a ⁠výrobní porady, zkoušení a ⁠premiéry, případně dalších plánovaných schůzek a ⁠aktivit souvisejících s ⁠produkcí a ⁠výrobou inscenace ⁠(záleží na ⁠vnitřním provozu divadla nebo ⁠individuálních potřebách člena nebo ⁠členky tvůrčího týmu).
4 ⁠V ⁠případě tvorby a ⁠realizace divadelní inscenace začíná člen*ka inscenačního týmu pracovat zpravidla několik ⁠měsíců před ⁠explikací, která ⁠je výsledkem a ⁠zakončením první a ⁠zásadní fáze celého procesu: režisér*ka sestaví inscenační tým, jehož členové a ⁠členky ⁠si rezervují čas a ⁠zavazují ⁠se tak k ⁠dodržení dohodnutých podmínek; následují obhlídky prostor, návštěvy představení nebo ⁠sledování záznamů za ⁠účelem obsazení hereček a ⁠herců, pracovní schůzky, tvorba či ⁠úprava textu nebo ⁠dramatizace, vyvíjení koncepce, rešerše, studium sekundární literatury, navrhování scénografie, kostýmů a ⁠mnoho dalšího.


Vše, co ⁠se děje od ⁠uzavření dohody o ⁠spolupráci do ⁠premiéry, je práce4.




Napřed mají být uzavřeny smlouvy, a ⁠teprve poté má být na ⁠jejich základě plněno. A ⁠nikoli obráceně, jak ⁠je bohužel v ⁠českém divadle „dobrým“ (čti: špatným) zvykem. Částečně provedené plnění a ⁠následné hádky mezi ⁠oběma stranami na ⁠úplně všechna témata, která ⁠si dovedete představit, většinou ⁠(logicky) nemají bez ⁠uzavřené smlouvy jasné a ⁠nezpochybnitelné řešení. Vždy říkám všem bez ⁠rozdílu: předcházejte ⁠těmto situacím tím, že ⁠nezačnete pracovat bez ⁠uzavřené smlouvy. Jiná účinná cesta neexistuje.

Viktor Košut, advokát ⁠se specializací na ⁠autorské právo, spoluautor publikace Smlouvy v ⁠divadelní praxi, citace z ⁠diskuze na ⁠Facebooku
Všichni zúčastnění ⁠by proto ⁠měli být chráněni a ⁠zároveň vázáni platnou smlouvou, která ⁠jim mimo ⁠jiné v ⁠případě zrušení projektu zaručuje adekvátní odměnu za ⁠již odvedenou práci v ⁠rozumném splátkovém kalendáři a ⁠nebo – na ⁠straně divadla – umožňuje vymáhat náhradu za ⁠prokazatelně způsobenou škodu, již vyplacenou část honoráře apod. ⁠


Znění smlouvy ⁠by ⁠mělo být pro ⁠obě strany bez ⁠výjimky srozumitelné.
Pokud ⁠je zachována podstata obsahu, se kterým obě strany souhlasí, i ⁠formulaci ⁠je možné upravit. V ⁠případě, že ⁠se na ⁠něčem takovém nelze dohodnout, je lepší využít možnosti právního zastoupení5.
5 ⁠V ⁠našem Rozcestníku najdeš odkazy na ⁠servisní organizace, které ⁠ti pomohou najít právníka nebo ⁠samy přímo poskytují právní konzultace ⁠(např. Nová síť, Dillia, FairArt atd.)



Není nutné podepisovat cokoliv, čemu laik bez ⁠odborného vzdělání není schopen rozumět.






Co ⁠je hlavním předmětem smlouvy?






Já nepracuji s ⁠pocity, já pracuji ⁠se smlouvami.

Petr Ostrouchov, právník a ⁠hudební skladatel v ⁠rozhovoru pro ⁠časopis Reflex
Hlavním předmětem smlouvy mezi ⁠členem nebo ⁠členkou inscenačního týmu a ⁠divadlem ⁠je spolupráce na ⁠tvorbě a ⁠realizaci divadelní ⁠(operní, taneční, multimediální, imerzivní ap.) inscenace. Divadlo ⁠je v ⁠tomto smluvním vztahu objednatelem/zadavatelem a ⁠hostující umělec nebo ⁠umělkyně zhotovitelem díla ⁠(scénář, dramatizace, režie, scénická nebo ⁠kostýmní výprava, hudba, projekce atd.) a ⁠poskytovatelem licence.
Podstatou vztahu mezi ⁠divadelním umělcem nebo ⁠umělkyní a ⁠jakýmkoliv divadelním subjektem nebo ⁠institucí ⁠by tedy ⁠měla být oboustranná důvěra ve ⁠schopnost a ⁠možnost vytvořit společné dílo6.
6 ⁠Dílo ⁠je výsledek pracovní činnosti, respektive tvorby. Slovem „dílo“ může být označen výsledek práce, souhrn prací, výtvor. Je-li dílo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti osoby – původce – autora nebo ⁠kolektivu osob, jedná ⁠se o ⁠autorské dílo. V ⁠našem případě bude dílo většinou nehmotné povahy ⁠(a ve ⁠smlouvě ⁠by ⁠měly být jeho rozsah či ⁠podoba popsány co nejsrozumitelněji).



Existence divadelní instituce nebo ⁠divadelního subjektu dává smysl jedině v ⁠případě, že ⁠v ⁠nich vznikají a ⁠provozují ⁠se divadelní inscenace, ať už ⁠si pod ⁠tímto pojmem představíme cokoliv. Měly ⁠by být tedy ⁠vnímány především jako zázemí pro ⁠vznik kvalitních autorských děl přizvaných uměleckých profesí.



Divadelní instituce nebo ⁠divadelní subjekty ⁠by neměly být tím, kdo podmínky nekompromisně určuje, ale ⁠kdo ⁠je poskytuje a ⁠podílí ⁠se na ⁠jejich spoluvytváření.





Tomáš Kubart, divadelní historik, pedagog a ⁠publicista ⁠(zhudebněno AI)
Pokud vzájemný vztah chápeme takto, otevírá ⁠se ⁠nám bezpečný prostor pro ⁠férovou komunikaci, kde lze o ⁠spolupráci jednat na ⁠rovnocenné úrovni.






Termíny






Smlouva ⁠by ⁠měla obsahovat všechny časové údaje určující jednotlivé fáze tvůrčího i ⁠výrobního procesu. Terminologie a ⁠postupy ⁠se v ⁠různých typech provozu mohou lišit, zpravidla ⁠se ale ⁠jedná o ⁠následující:


  • explikace ⁠(prezentace umělecké koncepce) 
  • inscenační porada ⁠(prezentace umělecké koncepce v ⁠širším kruhu včetně předvedení scénografické koncepce)
  • předávací a ⁠výrobní porady ⁠(odevzdání návrhů, případně konstrukčních výkresů scény a ⁠kostýmů, schvalování rozpočtu na ⁠výrobu atd.) 
  • odevzdání hotového díla nebo ⁠jeho části, např. ⁠divadelní hry nebo ⁠adaptace, podkladů pro ⁠scénickou hudbu apod. ⁠
  • začátek a ⁠konec zkoušení7
  • technické zkoušky ⁠(montáž a ⁠ověření funkčních a ⁠estetických aspektů vyrobené scény na ⁠jevišti nebo ⁠v ⁠prostoru, kde ⁠se bude inscenace nebo ⁠projekt provozovat)
  • dekorační zkouška
  • kostýmové, resp. oblékané zkoušky ⁠(ověření funkčních a ⁠estetických aspektů hotových kostýmů)
  • svícené, případně i ⁠zvučené zkoušky
  • hlavní a ⁠generální zkoušky
  • premiéra
7 ⁠Zejména pro ⁠režiséry*ky, případně choreografy*ky ⁠je dobré ⁠si ujasnit nejen začátek a ⁠konec zkoušení, ale ⁠i ⁠reálný počet zkoušek, a ⁠to především na ⁠jevišti – jak v ⁠náznaku, tak v ⁠hotové scéně, kostýmech a ⁠s ⁠technikou ⁠(světla, zvuk, projekce aj.).
Termíny jsou mimo ⁠jiné zárukou toho, že ⁠práci lze zvládnout a ⁠dokončit za ⁠určitých – oboustranně dohodnutých a ⁠vyhovujících – podmínek.


V ⁠dalších článcích smlouvy ⁠by ⁠mělo být formulováno, jak ⁠se bude postupovat v ⁠případě zrušení nebo ⁠nedodržení termínů z ⁠jedné či ⁠druhé strany, ať už z ⁠vlastního přičinění nebo ⁠zásahem tzv. ⁠vyšší moci8 ⁠(pokud ⁠se obě strany nedohodly na ⁠změně či ⁠adekvátní náhradě).
8. ⁠Vyšší moc je právní pojem označující mimořádnou a ⁠neodvratitelnou událost, která znemožňuje plnění smlouvy. Jde o ⁠situaci, za ⁠kterou obvykle žádná ze ⁠stran neodpovídá, protože ⁠je mimo ⁠kontrolu ⁠(přírodní katastrofy, pandemie, stávka, válka nebo ⁠revoluce apod.). Je dobré vědět, že ⁠ve ⁠smlouvě ⁠je možné vyšší moc a ⁠její důsledky definovat ⁠(typicky např. ⁠pandemie covidu).






Odměna




Ve ⁠smlouvě ⁠by ⁠měla být jasně stanovená výše odměny9 a ⁠její splatnost včetně vymezení zdanění, případně rozdělení na ⁠odměnu za ⁠zhotovení díla a ⁠licenci k ⁠jeho užití a ⁠provozování.
9 ⁠Podle zákona o ⁠ochraně hospodářské soutěže ⁠je v ⁠ČR zakázaná forma obchodní dohody ⁠(tzv. kartel) a ⁠nejen umělecká sdružení mohou být za ⁠snahu nastavit minimální cenové tarify a ⁠výše odměn stíhána. Možnost rovného odměňování výrazně snižuje i ⁠divadly často vyžadovaná dohoda o ⁠mlčenlivosti. Cestou k ⁠dosažení nastavení spravedlivějších honorářů pro ⁠umělce a ⁠umělkyně na ⁠volné noze ⁠by mohlo být založení nebo ⁠aktivní podpora fungující profesní organizace ⁠(asociace apod.) oprávněné k ⁠tzv. ⁠kolektivnímu vyjednávání podle Sdělení Evropské komise (zdroj: Ministerstvo kultury ČR).



Je dobré ⁠si ujasnit, co všechno odměna obsahuje, a ⁠zahrnout do ⁠stanovení výsledné částky jak hodnotu odvedené práce a ⁠licenci, tak nezpochybnitelné náklady, které jsou pro ⁠výkon dané činnosti nezbytné.



Ve ⁠smlouvě ⁠je možné zohlednit inflaci, zvlášť když ⁠se na ⁠podmínkách domlouváš dlouho dopředu. V ⁠ČR ⁠je ovšem tato praxe velmi ojedinělá a ⁠týká ⁠se především spoluprací velkých divadelních institucí ⁠se zahraničními režiséry.



Základní rozdělení pracovní ⁠(umělecké) činnosti člena nebo ⁠členky inscenačního týmu ⁠je následující:
1 ⁠Příprava
– schůzky tvůrčího týmu, rešerše, workshopy, psaní divadelní hry nebo ⁠úprava či ⁠dramatizace předlohy, tvorba dramaturgicko-režijní koncepce, navrhování kostýmů a ⁠scénografie, komponování hudby, příprava materiálu pro ⁠zvukový nebo ⁠světelný design, projekce atd. ⁠



2 ⁠Realizace
– zkoušení, výroba kostýmů a ⁠dekorací, nahrávání hudby, korepetice, natáčení a ⁠stříhání video projekcí, pravidelná kontrola a ⁠konzultace výrobního procesu, svícené a ⁠zvukové zkoušky atd. ⁠
3 ⁠Dokončení a ⁠odevzdání hotového díla
– premiéra, na ⁠kterou ⁠se váže uvádění repríz, tj. i ⁠část odměny obsahující poplatek za ⁠licenci pro ⁠preprízy a ⁠celkové licenční podmínky ⁠(licence může být poskytnuta i ⁠bezúplatně).


Při ⁠stanovování ceny své práce ⁠(i pokud ⁠je hrazena např. ⁠z ⁠grantů) mysli na ⁠to, co všechno musíš z ⁠vydělaných peněz zvládnout zaplatit:




  • Daň z ⁠příjmu ⁠(15 %), případně DPH ⁠(21 %)
  • Sociální a ⁠zdravotní pojištění ⁠(měsíční zálohy10 jsou stanoveny podle výše příjmů z ⁠předchozího roku, tedy ⁠nezávisle na ⁠momentální finanční situaci)
  • Cestovní náklady ⁠(na místo realizace inscenace i ⁠zpět do ⁠místa bydliště ⁠se musíš nějak dostat, platíš ⁠si dlouhodobé kupóny, např. ⁠na ⁠jízdu v ⁠MHD nebo ⁠u ⁠Českých drah apod.)
  • Náklady spojené s ⁠výkonem povolání – například nájem ateliéru ⁠(který platíš i ⁠v ⁠případě, že ⁠ti divadlo během ⁠realizace inscenace poskytne nebo ⁠hradí ubytování), dále výdaje na ⁠studijní a ⁠pracovní materiál, jako jsou počítač, software, telekomunikační služby, materiál pro ⁠výrobu návrhů či ⁠maket, knižní předlohy nebo ⁠odborné publikace, pořizování veškerých kopií, tisk apod. ⁠
  • Pokrytí základních životních a ⁠existenčních potřeb ⁠(bydlení, strava, hygiena apod.)
10 ⁠Více k ⁠placení měsíčních záloh OSVČ najdeš v ⁠samostatné podkapitole Daně a ⁠odvody. Zdravotní pojištění platí za ⁠studující do ⁠26 let věku stát. Sociální pojištění ⁠si studující platit nemusí – nicméně mohou, pokud chtějí, aby ⁠se ⁠jim doba studia započítávala do ⁠nároku na ⁠důchod.


Adekvátní výši odměny nelze určit obecně/plošně. Je možné dosáhnout stanovení jejího minimálního limitu, to ale ⁠jedině prostřednictvím fungující profesní organizace ⁠(např. asociace) oprávněné ke ⁠kolektivnímu vyjednávání11. Je také svým způsobem logické, že ⁠odměna bude vypadat jinak ve ⁠stabilně financované zřizované divadelní instituci v ⁠Praze nebo ⁠v ⁠nezávislém divadle například v ⁠mimopražském regionu. Stejně tak ⁠je pochopitelné, že ⁠se odměny mohou lišit na ⁠základě objemu práce, profesních zkušeností apod. ⁠
11. ⁠Kolektivní vyjednávání je jednou z ⁠možností vzájemné komunikace mezi ⁠zaměstnavateli a ⁠odborovými organizacemi při ⁠řešení mzdových nebo ⁠platových práv a ⁠ostatních práv v ⁠pracovněprávních vztazích. Pokyny Evropské komise pak ⁠definují kategorie OSVČ, které ⁠se nacházejí ve ⁠stejné pozici jako zaměstnanci, a ⁠mají tedy ⁠mít právo kolektivně vyjednávat bez ⁠porušení soutěžního práva. Stručně a ⁠jasně to vysvětluje například tento článek na ⁠webu danovky.cz



Nikdo ⁠by však na ⁠to, že ⁠pracuje na ⁠divadelní inscenaci, neměl doplácet – pokud ⁠se tak sám nerozhodne a ⁠nevěnuje hodnotu své práce divadlu jako dar ⁠(který ⁠je možné ⁠si odečíst z ⁠daňového základu, tedy ⁠je správné jeho výši vyčíslit ve ⁠smlouvě) nebo ⁠například koprodukční vklad ⁠(podmínky koprodukční spolupráce ⁠by rovněž ⁠měly být jasně definovány smluvně).



Ministerstvo kultury ve ⁠spolupráci s ⁠Národním institutem pro ⁠kulturu, oborovými organizacemi a ⁠dalšími subjekty v ⁠současnosti ⁠(podzim 2025) připravuje Kodex férového jednání / Kodex férového odměňování, který ⁠by ⁠měl pomoci kultivovat pracovní prostředí v ⁠kultuře.

V ⁠epizodě Registr umělců podcastu Drama Queen o ⁠tom hovoří Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a ⁠kreativních odvětví MK.
Jedním z ⁠orientačních vodítek pro ⁠stanovení tvé minimální ⁠(!) výše odměny může být aktuální hodnota minimální důstojné mzdy12 ⁠(MDM). Je však nutné mít na ⁠paměti, že ⁠MDM vychází z ⁠podmínek zaměstnaneckého poměru a ⁠nezohledňuje realitu práce na ⁠volné noze – tedy ⁠vlastní výdaje na ⁠pracovní prostředky ⁠(techniku, materiál, zázemí), nepravidelnou pracovní dobu, absenci nemocenského a ⁠důchodového zabezpečení, nutnost finanční rezervy ⁠(kvůli možnosti zrušení plánovaných projektů, pracovní neschopnosti atd.), jiné zdanění apod. ⁠MDM tedy ⁠ber pouze jako inspiraci k ⁠přemýšlení nad ⁠svou cenou.
12. ⁠Minimální důstojná mzda je odměna za ⁠práci za ⁠běžnou pracovní dobu, která pracujícím a ⁠jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k ⁠životu, který ⁠je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají ⁠se z ⁠ní dát pokrýt náklady na ⁠stravu a ⁠bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a ⁠volný čas a ⁠zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro ⁠případ neočekávaných okolností. Více na ⁠webu dustojnamzda.cz.


Spočítej ⁠si celoroční MDM ⁠(v Praze a ⁠Brně ⁠se od ⁠ostatních regionů mírně liší) a ⁠pak ⁠si představ, kolik prací ⁠bys v ⁠jednom roce ⁠měl*a zvládnout, aby ⁠ses dostal*a na ⁠minimální ⁠(!) roční důstojnou mzdu. V ⁠případě, že ⁠dostaneš zaplaceno např. ⁠40 000 Kč, muselo ⁠by to být celkem 14 projektů.


Pokud jeden člen nebo ⁠členka inscenačního týmu pracuje na ⁠několika složkách inscenace zároveň a ⁠vytvoří například kompletní výpravu ⁠(scénu i ⁠kostýmy) nebo ⁠napíše hru, případně dramatizaci literární předlohy a ⁠tu zrežíruje, nebo ⁠spolu ⁠se světelným nebo ⁠zvukovým designem zpracuje i ⁠projekce apod., měl ⁠by tomu odpovídat i ⁠honorář. Objem práce jako takové ani způsob užití ⁠se nemění, není tedy ⁠důvod, proč ⁠by ⁠měli být tvůrci ohodnoceni výrazně nižší částkou, než kdyby jich na ⁠dotyčném díle pracovalo víc.


I ⁠toto ⁠by ⁠mělo být ve ⁠smlouvě jasně formulováno, resp. by ⁠mělo vzniknout smluv víc – například jedna na ⁠režii, druhá na ⁠scénografii apod. ⁠


Já ⁠bych ani neřekla, že ⁠je to diskutabilní, ale ⁠že ⁠je to vyloženě mimo. :) Je samozřejmě rozdíl mezi ⁠velkou operou a ⁠činohrou ve ⁠sklepě, ale ⁠jinak přesně – inscenování jak inscenování.

Anna Stránská, kulturní manažerka, v ⁠letech 2016-2026 intendantka HaDivadla
Velmi diskutabilní ⁠je rovněž neadekvátní rozdíl mezi ⁠výší odměny za ⁠práci na „velké“ nebo „malé“ scéně. Velikost prostoru ⁠(případně hlediště) nemusí nutně ovlivnit „velikost“ inscenace, tedy ⁠objem práce, času a ⁠kapacit, které inscenační tým tvorbě a ⁠realizaci věnuje.


Je také důležité věnovat pozornost rozdílu v ⁠odměňování ⁠mužů a ⁠žen, tzv. ⁠gender pay gap ⁠(GPG)13 a ⁠stereotypům, podle kterých ⁠se často vyplácí odlišné odměny „typicky ⁠mužským“ (scénografie) nebo „ženským“ (kostýmy) profesím.
13. ⁠Gender pay gap ⁠(GPG) je ukazatel, který stanovuje hodnotu rozdílů v ⁠odměňování žen a ⁠mužů ⁠(takto ⁠je často používán na ⁠úrovni EU, jako hlavní indikátor nerovného odměňování sloužící k ⁠mezinárodnímu srovnání). Aktuální hodnotu GPG každým rokem zveřejňuje Eurostat a ⁠Český statistický úřad. Česko patří v ⁠EU k ⁠zemím s ⁠nejvyšším GPG, podle vládních dokumentů ženy v ⁠Česku vydělávají o ⁠necelých 18 % méně než ⁠muži. Více k ⁠tématu ⁠se dozvíš například na ⁠webu rovnaodmena.cz (systémový projekt Ministerstva práce a ⁠sociálních věcí).


Splatnost odměny ⁠by ⁠měla být stanovena v ⁠oboustranně dohodnutých a ⁠vyhovujících termínech.


Doba splatnosti ⁠je ve ⁠smlouvách obvykle uváděna jako „nejbližší výplatní termín po ⁠premiéře“, což ⁠je pro ⁠umělce nebo ⁠umělkyně na ⁠volné noze jednoznačně znevýhodňující. Divadla mají většinou určen termín v ⁠měsíci pro ⁠výplaty pravidelných odměn zaměstnancům nebo ⁠stálým spolupracovníkům, což ⁠je však úplně jiná situace. Doporučujeme aspoň specifikovat termín ve ⁠formě konkrétního data – pokud nevystavuješ fakturu, měl*a ⁠bys vědět, kdy přesně ⁠ti budou peníze vyplaceny, a ⁠doba výplaty ⁠by neměla přesáhnout obvyklou desetidenní lhůtu zavedenou u ⁠splatnosti faktur. Smlouva ⁠by také ⁠měla řešit, co ⁠se stane v ⁠případě zpoždění plateb.


Umělci nebo ⁠umělkyně na ⁠volné noze mají nárok na ⁠vyplacení odměny ve ⁠dvou až třech splátkách14 podle harmonogramu ⁠již odvedené práce.
14 ⁠Jak už bylo vysvětleno výše, tvorba a ⁠realizace divadelní inscenace ⁠je přirozeně a ⁠logicky rozdělena do ⁠tří etap a ⁠trvá několik ⁠měsíců. Pokud ⁠se honorář vyplácí v ⁠plné výši až po ⁠premiéře, a ⁠premiéra ⁠je například den po ⁠obvyklém ⁠(měsíčním) výplatním termínu divadla, znamená to, že ⁠pracuješ celé ⁠měsíce bez ⁠nároku na ⁠odměnu. Tato „metoda“ nemá žádnou oporu v ⁠zákoně a ⁠je pouze zjednodušením účetních procesů divadla. Dvě až tři splátky tedy ⁠odpovídají realitě, na ⁠rozdíl od „záloh“, které ⁠se vyplácí před ⁠poskytnutím služby nebo ⁠vznikem nároku na ⁠mzdu.


Poslední část odměny ⁠by ⁠měla být ideálně vyplacena v ⁠den premiéry nebo ⁠nejbližší pracovní den po ⁠premiéře.


Neexistuje žádný právně podložený argument pro ⁠to, aby ⁠člen nebo ⁠členka inscenačního týmu museli čekat na ⁠vyplacení odměny několik dní nebo ⁠dokonce týdnů po ⁠premiéře.


Samozřejmostí ⁠by ⁠měla být i ⁠dohoda o ⁠nároku na ⁠odměnu v ⁠případě tzv. ⁠záskokové nebo ⁠oprašovací zkoušky, která ⁠se koná kdykoli po ⁠premiéře a ⁠počítá ⁠se s ⁠tím, že ⁠na ⁠ní má člen*ka inscenačního týmu být. Pokud není v ⁠místě bydliště, měly ⁠by být proplaceny i ⁠cestovní náklady ⁠(nebo náhrada cestovních nákladů), případně ubytování. Ve ⁠smlouvě ⁠by ⁠měla být pro ⁠tyto případy stanovena konkrétní částka nebo ⁠se může řešit samostatnou smlouvou či ⁠dodatkem.






Licence




Odměna obsahuje částku jak za ⁠vytvoření díla, tak za ⁠licenci – tedy ⁠svolení k ⁠užití díla. Ve ⁠smlouvě ⁠se odměna za ⁠licenci sjednává většinou jako podílová, tzv. ⁠tantiéma15, či ⁠fixní ⁠(paušální) nebo ⁠kombinovaná.
15. ⁠Tantiéma, neboli podílová odměna spočívá v ⁠tom, že ⁠autor dostává jako odměnu ⁠(i) podíl z ⁠výnosu z ⁠užití licence – typicky z ⁠hrubé tržby za ⁠prodej vstupenek ⁠(viz další podkapitola Tantiémy níže).

16 ⁠K ⁠ochraně ekonomických zájmů autora slouží tzv. ⁠majetková práva autorská, zahrnující „druhy“ či „způsoby“ užití a ⁠podmínky, za ⁠kterých může být dílo veřejně prezentováno, zpřístupněno či ⁠sdělováno. Jedná ⁠se například o ⁠rozmnožování, rozšiřování, půjčování, živé provozování, provozování ze ⁠záznamu, sdělování díla prostřednictvím počítačové nebo ⁠jiné obdobné sítě apod. ⁠Více informací najdeš například pod ⁠tímto odkazem na ⁠webu czechmobility.info.

17. ⁠Podlicence umožňuje další užití díla ⁠(například i ⁠hostování na ⁠zájezdech nebo ⁠festivalech) a ⁠zpravidla i ⁠další příjmy pro ⁠původního nabyvatele licence ⁠(tedy pro ⁠divadlo), aniž ⁠by autor musel udělovat svůj souhlas. Dohodni ⁠se ale ⁠s ⁠divadlem na ⁠tom, jak ⁠se bude postupovat v ⁠případě, že ⁠divadlo „prodá“ celou inscenaci včetně celé výpravy jinému subjektu, který ⁠ji bude pravidelně provozovat ⁠(například v ⁠jiném obsazení). V ⁠takovém případě ⁠je dobré mít smluvně ošetřeno, že ⁠se pro ⁠všechny autory ⁠(i kostýmů, scénografie, choreografie, projekce apod.) sjednává nová licenční odměna, tedy ⁠i ⁠nová smlouva.

18 ⁠Podle § 2375 Občanského zákoníku ⁠(odst. 2) „smí nabyvatel dílo nebo ⁠jeho název upravit či ⁠jinak ⁠měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže ⁠se jedná o ⁠takovou úpravu nebo ⁠jinou změnu, u ⁠níž lze spravedlivě očekávat, že ⁠by k ⁠ní autor vzhledem k ⁠okolnostem užití svolil. Odstavec 2 se použije obdobně i ⁠při ⁠spojení díla s ⁠jiným dílem nebo ⁠při ⁠zařazení díla do ⁠díla souborného.„

19. ⁠Podoba člověka a ⁠jeho soukromí podle Občanského zákoníku patří k ⁠rysům jeho osobnosti a ⁠každý člověk k ⁠nim má tzv. „všeobecná osobnostní práva„. Víc ⁠se dozvíš například v ⁠tomto článku na ⁠internetovém portálu o ⁠právu iurium.cz.


V ⁠odměně ⁠je fixní částka za ⁠licenci zpravidla zahrnuta, z ⁠daňových důvodů ⁠je ale ⁠nutné ⁠ji uvádět zvlášť.


Ve ⁠smlouvě ⁠by ⁠mělo být uvedeno, v ⁠jakém rozsahu, na ⁠jakou dobu ⁠se licence poskytuje, pro ⁠jaké území, a ⁠jak ⁠je vymezeno množství kopií autorských děl a ⁠způsob užití díla ⁠(tzv. majetkové právo16).


Nikdo není povinen poskytovat licenci neomezeně, tedy ⁠navždy ⁠(tzv. buyout) a ⁠pro ⁠veškerá dostupná území a ⁠účely ⁠(všechny druhy majetkových práv), jak ⁠je ve ⁠smlouvách často uvedeno. Je dobré ⁠si ujasnit například svolení pro ⁠komerční užití díla nebo ⁠jeho částí, vytvoření záznamu pro ⁠TV, kina, streamovací platformy apod. ⁠nebo ⁠poskytnutí licence v ⁠podobě podlicence17.

Uživatel licence ⁠(tedy divadlo) nesmí dílo bez ⁠dalšího ujednání a ⁠bez ⁠výslovného svolení autora upravovat nebo ⁠měnit18.


K ⁠licenčním ujednáním patří i ⁠doložky týkající ⁠se použití jména, podobizny a ⁠některých dalších údajů ⁠(např. profesní historie) v ⁠jakékoliv souvislosti s ⁠divadelní inscenací, zejména na ⁠plakátech, internetové prezentaci, v ⁠médiích, programech, vstupenkách, reklamních předmětech apod. ⁠


Ani svolení k ⁠použití nebo ⁠rozšiřování podobizny a ⁠osobních údajů19 není nutno poskytovat neomezeně. Každý má právo ⁠si určit, do ⁠jaké míry a ⁠jakým způsobem bude na ⁠veřejnosti prezentován.


Pokud smlouva nijak nespecifikuje rozsah licence nebo ⁠její územní či ⁠časové účinky, uplatní ⁠se tzv. ⁠domněnky omezení licence ze ⁠zákona. Ty omezují použití díla jen na ⁠ČR a ⁠na ⁠dobu obvyklou, ale ⁠maximálně na ⁠1 rok.






Tantiémy




Tantiémy ⁠se v ⁠ČR zpravidla vyplácí autorům textu, překladu, choreografie nebo ⁠scénické hudby. Jedná ⁠se o ⁠tzv. ⁠podílovou odměnu, která představuje podíl z ⁠výnosu z ⁠užití licence.


Výše tantiém ⁠se liší v ⁠závislosti na ⁠typu díla, smlouvě ⁠se zadavatelem a ⁠dalších faktorech. Obvykle ⁠se pohybuje v ⁠řádu jednotek procent z ⁠hrubé tržby za ⁠prodej vstupenek.


Je dobré vědět, že ⁠podle zákona ⁠by u ⁠autorských děl ⁠měla být fixní odměna stanovována spíše výjimečně a ⁠měla ⁠by být preferována odměna podílová ⁠(tantiémy).






Daně a ⁠odvody




Daňová problematika může být složitá a ⁠každý daňový poplatník ⁠ji řeší individuálně. Je tedy ⁠dobré spolupracovat s ⁠někým, kdo tomu rozumí, protože ⁠pravidla ⁠se v ⁠tomto ohledu často ⁠mění a ⁠je nutné mít přehled o ⁠aktuálních podmínkách. Ve ⁠smlouvě ⁠by každopádně ⁠mělo být uvedeno, jestli autoři a ⁠autorky platí daň sami, nebo ⁠ji za ⁠ně odvede divadlo – to ⁠je podstatné obzvlášť v ⁠případě práce v ⁠zahraničí.


Pokud pracuješ v ⁠zahraničí, zjisti ⁠si, jestli mezi ⁠ČR a ⁠zemí, kde pracuješ, existuje tzv. ⁠dohoda o ⁠zamezení dvojímu zdanění20. Zjednodušeně řečeno ⁠se lze v ⁠některých případech rozhodnout, jestli budeš celou odměnu nebo ⁠její část danit tam, kde ⁠jsi daňovým rezidentem ⁠(v ČR), nebo ⁠v ⁠zahraničí. Pozor, vyřízení formalit může trvat i ⁠několik týdnů nebo ⁠měsíců.
20 ⁠Přehled zemí, se kterými Česká republika uzavřela smlouvy o ⁠zamezení dvojímu zdanění najdeš pod ⁠tímto odkazem na ⁠webu Ministerstva financí. Obsahem ⁠těchto smluv ⁠je soubor kritérií, které umožňují jednoznačně stanovit stát, který má právo zdanit jmenovitě určené druhy příjmu. Všechno ostatní a ⁠potřebné ⁠se dozvíš na ⁠svém příslušném daňovém úřadu, potřebný formulář potvrzení o ⁠domicilu lze vyřídit i ⁠online.


Co ⁠se týče nejen zdanění, ale ⁠obecně práce ⁠(nejen) v ⁠zahraničí, výborně zpracovaným a ⁠přehledným zdrojem informací, rad a ⁠tipů ⁠je infopoint Národního institutu pro ⁠kulturu czechmobility.info.


Zdanění příjmů ⁠se v ⁠každém případě nelze vyhnout.


Stejně tak musíš platit pravidelné ⁠měsíční zálohy na ⁠zdravotní a ⁠sociální pojištění. Jejich výše ⁠se určuje podle tvých příjmů z ⁠minulého kalendářního roku a ⁠každé prodlení tě stojí další peníze na ⁠zaplacení penále.


Tyto položky doporučujeme nepodceňovat – v ⁠případě neplacení mohou způsobit zbytečně velké dluhy.


Tzv. ⁠paušální daň21 umožňuje hradit daň z ⁠příjmů i ⁠odvody na ⁠důchodové a ⁠zdravotní pojištění jednou ⁠měsíční platbou, a ⁠to bez ⁠povinnosti podávat daňové přiznání a ⁠přehledy pojistných. K ⁠paušální dani ⁠se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v ⁠insolvenčním řízení a ⁠mají roční příjmy z ⁠podnikání do ⁠dvou milionů korun.
21 ⁠Aktuální informace o ⁠paušální dani, stejně jako o ⁠všech ostatních povinnostech a ⁠možnostech daňového poplatníka ⁠se dozvíš pod ⁠tímto odkazem na ⁠webu Finanční správy. Pokud ale ⁠daně nejsou tvým oblíbeným koníčkem, obrať ⁠se raději na ⁠někoho, kdo ⁠ti s ⁠tím pomůže.






Závazky




Ze ⁠smluvního vztahu vyplývají závazky pro ⁠obě strany.


Ve ⁠smlouvách jsou často závazky umělců nebo ⁠umělkyň uváděny velmi podrobně, ale ⁠na ⁠straně divadla naopak vídáme vágní formulace typu „divadlo zajistí adekvátní podmínky pro ⁠vznik inscenace, prostor pro ⁠zkoušení, součinnost zaměstnanců“ a ⁠podobně. Bez ⁠uvedení termínů technické, kostýmové a ⁠svícených zkoušek ⁠se tak můžeš lehce dostat do ⁠situace, kdy ⁠je vyvíjen tlak kvůli ⁠dodržení termínu premiéry, ale ⁠scéna není hotová, osvětlovač onemocněl, obsazení herci nejsou k ⁠dispozici a ⁠ruší ⁠se zkoušky.


Je dobré vědět, jaké podmínky považuje divadlo za ⁠adekvátní a ⁠ujistit ⁠se, že ⁠mají obě smluvní strany stejnou, nebo ⁠alespoň podobnou představu. Některá divadla mají k ⁠dispozici základní informace o ⁠svém systému fungování písemně. Pokud nic takového k ⁠dispozici není, je dobré řídit ⁠se srozumitelně a ⁠jasně formulovanou smlouvou.


Pokud ⁠se v ⁠průběhu realizace projektu vyvinou věci jinak, lze ⁠se domluvit na ⁠změně smlouvy, resp. dodatku ke ⁠smlouvě.


Člen*ka inscenačního týmu ⁠se obvykle zavazuje:


  • dodržet všechny dohodnuté termíny
  • dodržet rozpočet22
  • respektovat bezpečnostní a ⁠interní předpisy a ⁠technické možnosti divadla
  • vytvořit dílo osobně ⁠(netýká ⁠se spolutvůrců inscenace)
  • vytvořit dílo podle svých nejlepších možností a ⁠schopností
  • informovat divadlo o ⁠užití jiných děl, které ⁠je nutno licencovat ⁠(zajistit souhlas cizího autora) nebo ⁠pronajmout ⁠(hudba, citované texty, objekty nebo ⁠různá zařízení, výtvarná díla apod.)
  • účastnit ⁠se propagačních akcí na ⁠podporu inscenace ⁠(není nutné „řídit ⁠se pokyny“ ze ⁠strany divadla, i ⁠v ⁠tomto případě ⁠je dobré trvat na ⁠vzájemné dohodě a ⁠souhlasu, protože ⁠v ⁠některých médiích být třeba nechceš, na ⁠mediální výstupy v ⁠den premiéry nemáš kapacitu atd.)
  • včas oznámit divadlu jakékoliv skutečnosti, které ⁠by mohly ohrozit nebo ⁠ovlivnit plnění smlouvy
22 ⁠Divadlo musí zpřístupnit údaje o ⁠čerpání rozpočtu a ⁠umožnit kontrolu nad ⁠veškerými peněžními transakcemi spojenými s ⁠výrobou inscenace a ⁠určit odpovědnou osobu, která bude ekonomické údaje autorovi interpretovat.


Mlčenlivost o ⁠honorářích udržuje nerovnost. Sdílení minimálních částek ⁠je krok k ⁠férovější divadelní scéně, kde tvůrci znají svou hodnotu.

Nina Jacques, dramaturgyně Divadla v ⁠Dlouhé
Velmi sporným bodem, uváděným většinou ve ⁠výčtu závazků, je tak zvaná dohoda o ⁠mlčenlivosti. Jedná ⁠se především o ⁠mlčenlivost ve ⁠vztahu k ⁠výši odměny23. Názory na ⁠tuto praxi ⁠se různí, faktem ale ⁠je, že ⁠právě tato okolnost ⁠je jedna z ⁠těch, které umělcům a ⁠umělkyním na ⁠volné noze brání ve ⁠vyjednávání o ⁠rovných a ⁠férových odměnách.
23 ⁠Podle webu Rovná odměna, který ⁠je systémovým projektem Ministerstva práce a ⁠sociálních věcí nejsou doložky mlčenlivosti součástí důstojného pracovního prostředí. Není podle ⁠nás důvod, proč ⁠by tomu u ⁠smluv s ⁠umělci a ⁠umělkyněmi na ⁠volné noze ⁠mělo být jinak.


Divadlo ⁠se obvykle zavazuje:


  • dodržet všechny dohodnuté termíny
  • zajistit prostor a ⁠podmínky na ⁠zkoušení
  • zajistit součinnost svých zaměstnanců a ⁠přítomnost herců a ⁠hereček na ⁠zkouškách
  • informovat zejména režiséra nebo ⁠režisérku o ⁠plánu a ⁠počtu zkoušek jak ve ⁠zkušebně, tak na ⁠jevišti
  • včas informovat členy a ⁠členky inscenačního týmu o ⁠změnách nebo ⁠skutečnostech, které ⁠by mohly omezit nebo ⁠ovlivnit plnění smlouvy
  • uvést jméno nebo ⁠pseudonym člena nebo ⁠členky inscenačního týmu na ⁠všech propagačních a ⁠prezentačních materiálech
  • vyplatit v ⁠dohodnutých termínech odměnu
  • poskytnout benefity, např. ⁠ubytování po ⁠dobu zkoušení, hlídání dětí, proplacení studijních materiálů nebo ⁠cest souvisejících s ⁠projektem apod. ⁠
  • poučit o ⁠bezpečnosti práce a ⁠omezeních či ⁠pravidlech v ⁠konkrétních prostorách z ⁠hlediska bezpečnosti, technologií, soukromí apod. ⁠


Smlouva s ⁠režisérem nebo ⁠režisérkou ⁠by ⁠měla obsahovat celkový počet zkoušek, minimální počet zkoušek na ⁠jevišti a ⁠počet hlavních a ⁠generálních zkoušek.


Mysli i ⁠na ⁠situace, kdy může v ⁠rámci plnění smlouvy dojít k ⁠úrazu nebo ⁠poškození něčího majetku. Možnou cestou, jak takové případy řešit ⁠(na obou stranách), je například sjednat pojištění.






Cestovní náklady a ⁠ubytování





Zákon sice divadlu přímo neukládá povinnost hradit cestovní a ⁠ubytovací náklady, tyto výdaje ⁠by však neměly být zahrnovány do ⁠odměny za ⁠vytvoření díla a ⁠poskytnutí licence k ⁠jeho uvádění.




Pokud hostující člen nebo ⁠členka inscenačního týmu musí do ⁠divadla pravidelně dojíždět,  a ⁠je nutné  zajistit ubytování, mělo ⁠by být možné domluvit ⁠se na ⁠řešení ve ⁠formě benefitu, nebo ⁠na ⁠adekvátním navýšení odměny.



Hostující umělec ⁠je host. Když ⁠někoho pozveš k ⁠sobě domu na ⁠návštěvu, skásneš ⁠ho při ⁠odchodu o ⁠prachy za ⁠ubytování?

Jan Frič, režisér
Navýšení v ⁠podobě paušální částky24 by ⁠mělo být ve ⁠smlouvě specifikováno a ⁠mělo ⁠by odpovídat obvyklým cenám komerčního ubytování v ⁠dané lokalitě a ⁠předpokládanému počtu cest během ⁠zkoušení.
24 ⁠Adekvátní paušální částka nebo ⁠navýšení odměny znamená, že ⁠na ⁠tyto náklady nebudeš doplácet. Je nutné ⁠si uvědomit, že ⁠vzhledem k ⁠obvyklé výši odměn –  pokud ⁠se odečtou daně, odvody, náklady a ⁠k ⁠tomu ⁠ještě i ⁠cesty a ⁠ubytování nutné k ⁠realizaci divadelní inscenace v ⁠daném ⁠městě – toto opravdu hrozí.

25 ⁠Tento typ ubytování, tedy ⁠například samostatný byt nebo ⁠apartmán či ⁠studio, by ⁠měl být k ⁠dispozici především ⁠těm, kteří prací v ⁠jiném ⁠městě tráví celou dobu příprav a ⁠realizace, například dva ⁠měsíce zkoušení v ⁠kuse. Pro ⁠krátkodobé návštěvy ⁠je samozřejmě vhodnější hotel, případně i ⁠ubytování v ⁠soukromí nebo ⁠v ⁠divadle ⁠(pokud splňuje uvedené standardy).


Ubytování25 by ⁠mělo odpovídat obvyklé životní úrovni a ⁠splňovat základní hygienické a ⁠sociální standardy ⁠(soukromí, čistota, bezpečí, vlastní sociální a ⁠kuchyňské zařízení, úložné prostory, místo na ⁠práci, internetové připojení, dojezdová vzdálenost apod.).



Cestovné ⁠by ⁠mělo odpovídat ceně autobusové nebo ⁠vlakové jízdenky do ⁠2 ⁠třídy násobené předpokládaným počtem cest. Režiséři a ⁠režisérky ⁠by ⁠měli mít možnost jezdit domů na ⁠víkendy, ostatní profese na ⁠potřebné schůzky ⁠(výroba, nákupy, tvůrčí tým apod.) nebo ⁠zkoušky v ⁠divadle – standardně cca 5–6 cest pro ⁠členy a ⁠členky tvůrčího týmu.


Samozřejmostí ⁠by ⁠mělo být i ⁠zajištění ubytování a ⁠proplácení cest na ⁠všechny konané schůzky a ⁠návštěvy divadla před ⁠zahájením zkoušení ⁠(např. na ⁠explikaci, výrobní poradu a ⁠další potřebné schůzky), i ⁠po ⁠premiéře ⁠(např. oprašovací nebo ⁠záskokové zkoušky).







Respekt





Pokud spolupracujeme ve ⁠vzájemně respektujícím prostředí, neměl ⁠by být problém obhájit ⁠si právo na ⁠tvůrčí nezávislost / uměleckou svobodu / umělecký názor. Ten mohou mít pochopitelně obě strany, a ⁠protože ⁠je divadlo zadavatelem hradícím veškeré náklady, může samozřejmě požadovat změny nebo ⁠úpravy. Mělo ⁠by ⁠se ale ⁠jednat spíše o ⁠organizačně-technické pokyny, nebo ⁠případy, kdy výsledná podoba díla například podněcuje k ⁠rasismu a ⁠xenofobii, propaguje násilí a ⁠totalitní režimy, využívá divadlo k ⁠politické reklamě, nebo ⁠se jakýmkoliv jiným způsobem dotýká etických zásad, kterými ⁠se divadlo řídí, ať už jde o ⁠vnitřní provoz nebo ⁠komunikaci navenek.


V ⁠některých divadlech existuje soupis pravidel, nebo ⁠něco jako etický kodex v ⁠písemné formě a ⁠přikládá ⁠se ke ⁠smlouvě ⁠(například antidiskriminační doložka26 v ⁠Německu). Nejen takový dokument, ale ⁠celkové nastavení pracovních podmínek a ⁠prostředí ⁠by ⁠ti ⁠mělo zajistit respekt, bezpečí a ⁠tvůrčí nezávislost bez ⁠ohledu na ⁠etnikum, vyznání, genderovou identitu, ale ⁠i ⁠sociální nebo ⁠kulturní znevýhodnění.
26 ⁠Více o ⁠německé antidiskriminační doložce, která ⁠se v ⁠divadlech přikládá ke ⁠smlouvám, se dozvíš na ⁠webu
diskrit-kubi.de.


V ⁠respektujícím prostředí ⁠by také ⁠mělo být možné bez ⁠problémů svobodně pracovat i ⁠v ⁠případě, že ⁠máš specifické potřeby ⁠(například zdravotní postižení), musíš pečovat o ⁠děti, případně jiné členy rodiny, atp.


Spolek divadlo.pro podporuje rovnost, diverzitu a ⁠inkluzi.







Sankce





Spolek divadlo.pro zastává názor, že ⁠kapitola „sankce“ do ⁠bezpečného prostoru založeného na ⁠férové komunikaci nepatří.


Do ⁠smluvního vztahu vstupujeme jako profesionálové a ⁠neměli ⁠bychom proto předpokládat, že ⁠jedna ze ⁠stran smlouvu úmyslně poruší.


Pokud ⁠se tak přesto stane, řešení ⁠se opírá o ⁠znění příslušných zákonů a ⁠nebo – v ⁠případě vyhroceného sporu – o ⁠rozhodnutí soudu.


Pokud na ⁠finančních sankcích divadlo trvá, měly ⁠by být přiměřené a ⁠vyvážené na ⁠obou stranách. Divadlo ⁠by tedy ⁠mělo přistoupit na ⁠adekvátní stanovení pokut v ⁠případě nedodržení závazků a ⁠dohod i ⁠z ⁠jeho strany, například prodlení s ⁠vyplacením odměny, neposkytnutí dohodnutého benefitu ⁠(např. ubytování), nedodržení termínů nebo ⁠podmínek pro ⁠tvorbu, bezdůvodné zrušení projektu apod..


Sankce v ⁠podobě jednostranných pokut, navíc vysoce převyšujících způsobenou škodu nebo ⁠dohodnutou odměnu, sice nemusí být nelegální, ale ⁠v ⁠žádném případě nejsou fér.







Odstoupení od ⁠smlouvy





Obecně lze odstoupit od ⁠smlouvy nebo ⁠ji vypovědět pouze v ⁠případě stanoveném v ⁠zákoně nebo ⁠přímo ve ⁠smlouvě ⁠(třeba na ⁠základě závažného porušení smlouvy). Smlouvu lze ukončit i ⁠tak, že ⁠se na ⁠tom obě strany dohodnou a ⁠tuto možnost ⁠si ve ⁠smlouvě sjednaly.


Jednoduše řečeno – pokud ⁠je smlouva uzavřena, tak prostě platí.


I ⁠proto ⁠je důležité vyjednat ⁠si například to, jakým způsobem bude kompenzována odměna za ⁠již vykonanou práci v ⁠případě, že ⁠se premiéra neuskuteční, přesune ⁠se o ⁠několik ⁠měsíců do ⁠další sezóny apod. ⁠


Smlouvu nelze zrušit ani z ⁠důvodu nemoci apod. ⁠


Možnosti a ⁠řešení následků v ⁠případě zrušení projektu ⁠(ne smlouvy!) by ⁠měly být jasně dohodnuty předem.







Zahraniční spolupráce





Informace ze ⁠všech možných oblastí mezinárodní spolupráce ⁠(autorské právo, daně, pojištění, víza atd.) jsou dobře a ⁠přehledně zpracovány na ⁠webu czechmobility.info.







Checklist





V ⁠této kapitole ⁠ti nabízíme stručné shrnutí všeho, co ⁠je podrobně vysvětleno v ⁠celé sekci Smlouvy.


Na ⁠základě našeho checklistu ⁠si tak můžeš rychle ověřit, že ⁠jsi při ⁠sjednávání podmínek a ⁠znění smlouvy na ⁠nic důležitého nezapomněl*a.


Protože – ať už v ⁠písemné formě nebo ⁠ústně – co ⁠si nedohodneš ve ⁠smlouvě, jako ⁠by nebylo.


Smlouva má smysl. Věnuj jí pozornost, přečti ⁠si ⁠ji a ⁠podepiš včas.


Ale ⁠ujisti ⁠se, že…
























(Divadlo ⁠ti musí zpřístupnit údaje o ⁠čerpání peněz a ⁠aktuálním stavu rozpočtu.)





 



smlouva neobsahuje sporné body.
(Nepřiměřené sankce, jednostranné právo na ⁠úpravy a ⁠zásahy do ⁠díla, dohoda o ⁠mlčenlivosti ohledně honoráře – pokud s ⁠ní nesouhlasíš atd.)
Obsah tohoto webu  je volně dostupný veřejnosti pod licencí . Při dalším použití je nutné licenci zanechat a uvést zdroj: www.divadlo.pro. Komerční použití či jiné využití v rozporu s licencí je možné pouze po předchozí písemné dohodě s autory tohoto webu (kontakt zde).
Web Design: Jozef Ondrik, Jonáš Kirchner