Co je smlouva?
Smlouva je dohoda, která by měla definovat rovnocenný vztah dvou stran zavazujících se ke spolupráci na společném projektu.
Smlouva1 by měla být formulována s respektem a vyjadřovat vzájemnou důvěru ve schopnosti a profesionalitu obou stran. Divadelní subjekty nebo instituce by neměly vystupovat v pozici nadřazené autority diktující podmínky, které znevýhodňují spolupracující umělce a umělkyně.
1 Divadelní umělec nebo umělkyně na volné noze (člen*ka inscenačního týmu) zpravidla uzavírá s divadlem smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem, můžeš se ale setkat i s jiným názvem, např. Smlouva licenční nebo Smlouva o vytvoření autorského díla. Podstatné je, že jejím předmětem je autorské dílo, takže na ni dopadá Autorský zákon a právní úprava licence (svolení k užití díla).
2 Znění smluv se kromě Občanského zákoníku řídí Autorským zákonem, což je zkrácený název zákona číslo 121/2000 Sb. Stručně řečeno chrání práva autora a ostatních zúčastněných, zároveň řeší ochranu autorských práv. Pro výklad zákona je stěžejní ujasnit si pojmy, v tomto případě jde především o pojem „dílo“ a „autor“. To stručně a jednoduše vysvětluje například tento zdroj: Patent na rozum
2 Znění smluv se kromě Občanského zákoníku řídí Autorským zákonem, což je zkrácený název zákona číslo 121/2000 Sb. Stručně řečeno chrání práva autora a ostatních zúčastněných, zároveň řeší ochranu autorských práv. Pro výklad zákona je stěžejní ujasnit si pojmy, v tomto případě jde především o pojem „dílo“ a „autor“. To stručně a jednoduše vysvětluje například tento zdroj: Patent na rozum
Znění smlouvy lze měnit, je nutné pouze dodržet zákon2.
Jednotlivé body smlouvy týkající se podmínek spolupráce by měly být vnímány jako návrhy a jakékoliv námitky jako podnět k diskuzi nad konečnou podobou smlouvy.
Proč smlouvu potřebujeme?
Hodně lidí, se kterými pracuji, smlouvy vnímá jako nějakou „podlou zlou věc“ ve stylu „přece si důvěřujeme“. Přitom oběma stranám ušetří nervy, stres a čas. Fakticky by mělo platit, že čím víc je daná druhá strana „kámoš“ a čím méně s ní nechcete mít případný konflikt, tím víc je třeba usilovat o kvalitní smlouvu a neohrožovat dobré vztahy případnými neshodami.
Rían Ragnarsson, finanční manažerka se specializací na problematiku zdanění umělecké činnosti, mezinárodní daně a granty
Rían Ragnarsson, finanční manažerka se specializací na problematiku zdanění umělecké činnosti, mezinárodní daně a granty
Pro obě strany se jedná o potvrzení budoucí spolupráce a dlouhodobý závazek. Neznamená, že si nedůvěřujeme. Naopak! I když dlouhá léta spolupracujeme, nebo se dokonce přátelíme, předcházíme jakýmkoliv možným nedorozuměním a záměrným i nezáměrným dezinterpretacím a konfliktům právě tím, že předem a včas uzavřeme jasně definovanou dohodu.
V pracovním a smluvním vztahu jsme především profesionálové.
Ústní dohoda by měla „stačit“ opravdu jen v dostatečném časovém odstupu před zahájením samotných prací. Jakmile už cokoliv vykonáváš – kromě toho, že se podíváš do diáře – měla by být uzavřena řádná smlouva.
Natálie Strýčková Preslová, dramaturgyně, překladatelka a spolu s režisérem Jankem Lesákem členka uměleckého vedení divadla NoD
Realizace divadelní inscenace je složitý proces, který probíhá dlouhodobě, v mnoha fázích a ve spolupráci s dalšími profesemi a složkami. Ústní dohodu3 by proto obě strany měly vnímat jako platnou dohodu o budoucí spolupráci a záruku, na základě které je například možné rezervovat termín a počítat s určitým příjmem nebo výdajem v určitém časovém období. Měla by být závazná a obsahovat i přibližný termín zkoušení a premiéry, případně základní informaci o honoráři či rozpočtu (co, kdy a za kolik). Je dobré ji mít potvrzenou i písemně, například v podobě vzájemné e-mailové korespondence.
3 Pro smlouvu o dílo zákon nevyžaduje písemnou formu, a proto jsou platné i ústní dohody. Je však nutné, aby se smluvní strany průkazně dohodly na vzájemných právech a povinnostech. Je tedy dobré zvážit možnosti, jak si ústní dohodu zaznamenat (např. e-mail, svědci, nahrávky), protože v případě sporu je hůře prokazatelná. Pro větší právní jistotu se proto doporučuje uzavírat smlouvy písemně. Víc se dozvíš například v tomto článku na webu idoklad.cz.
Platná smlouva však obsahuje mnoho dalších podstatných závazků a bodů, jako jsou například výplatní termíny, podmínky licence, postup v případě zrušení projektu, ochranu osobnostních práv a podobně.
Kdy smlouvu podepsat?
Pokud se z nějakého důvodu nedaří dospět k textu smlouvy a uzavřít ji písemně, je dobré mít odsouhlasené základní podmínky (honorář, termíny, rámcový rozsah díla) například přes e-mail. I to totiž může být relevantní důkaz. To, že smlouva není písemná, neznamená, že není závazná.
Ondřej Glogar, právník a pedagog JAMU
Ondřej Glogar, právník a pedagog JAMU
Smlouva by měla být uzavřena včas – po dohodě o spolupráci a určení termínů, ideálně ještě před zahájením samotného procesu tvorby, tedy před započetím práce na projektu.
Začátkem realizace projektu je – především pro umělce a umělkyně na volné noze – právě tato dohoda.
Součástí dohody by měly být, kromě zpracovávaného titulu nebo tématu, oboustranně vyhovující termíny explikační, inscenační a výrobní porady, zkoušení a premiéry, případně dalších plánovaných schůzek a aktivit souvisejících s produkcí a výrobou inscenace (záleží na vnitřním provozu divadla nebo individuálních potřebách člena nebo členky tvůrčího týmu).
4 V případě tvorby a realizace divadelní inscenace začíná člen*ka inscenačního týmu pracovat zpravidla několik měsíců před explikací, která je výsledkem a zakončením první a zásadní fáze celého procesu: režisér*ka sestaví inscenační tým, jehož členové a členky si rezervují čas a zavazují se tak k dodržení dohodnutých podmínek; následují obhlídky prostor, návštěvy představení nebo sledování záznamů za účelem obsazení hereček a herců, pracovní schůzky, tvorba či úprava textu nebo dramatizace, vyvíjení koncepce, rešerše, studium sekundární literatury, navrhování scénografie, kostýmů a mnoho dalšího.
Napřed mají být uzavřeny smlouvy, a teprve poté má být na jejich základě plněno. A nikoli obráceně, jak je bohužel v českém divadle „dobrým“ (čti: špatným) zvykem. Částečně provedené plnění a následné hádky mezi oběma stranami na úplně všechna témata, která si dovedete představit, většinou (logicky) nemají bez uzavřené smlouvy jasné a nezpochybnitelné řešení. Vždy říkám všem bez rozdílu: předcházejte těmto situacím tím, že nezačnete pracovat bez uzavřené smlouvy. Jiná účinná cesta neexistuje.
Viktor Košut, advokát se specializací na autorské právo, spoluautor publikace Smlouvy v divadelní praxi, citace z diskuze na Facebooku
Všichni zúčastnění by proto měli být chráněni a zároveň vázáni platnou smlouvou, která jim mimo jiné v případě zrušení projektu zaručuje adekvátní odměnu za již odvedenou práci v rozumném splátkovém kalendáři a nebo – na straně divadla – umožňuje vymáhat náhradu za prokazatelně způsobenou škodu, již vyplacenou část honoráře apod.
Znění smlouvy by mělo být pro obě strany bez výjimky srozumitelné.
Pokud je zachována podstata obsahu, se kterým obě strany souhlasí, i formulaci je možné upravit. V případě, že se na něčem takovém nelze dohodnout, je lepší využít možnosti právního zastoupení5.
5 V našem Rozcestníku najdeš odkazy na servisní organizace, které ti pomohou najít právníka nebo samy přímo poskytují právní konzultace (např. Nová síť, Dillia, FairArt atd.)
Není nutné podepisovat cokoliv, čemu laik bez odborného vzdělání není schopen rozumět.
Co je hlavním předmětem smlouvy?
Já nepracuji s pocity, já pracuji se smlouvami.
Petr Ostrouchov, právník a hudební skladatel v rozhovoru pro časopis Reflex
Petr Ostrouchov, právník a hudební skladatel v rozhovoru pro časopis Reflex
Hlavním předmětem smlouvy mezi členem nebo členkou inscenačního týmu a divadlem je spolupráce na tvorbě a realizaci divadelní (operní, taneční, multimediální, imerzivní ap.) inscenace. Divadlo je v tomto smluvním vztahu objednatelem/zadavatelem a hostující umělec nebo umělkyně zhotovitelem díla (scénář, dramatizace, režie, scénická nebo kostýmní výprava, hudba, projekce atd.) a poskytovatelem licence.
Podstatou vztahu mezi divadelním umělcem nebo umělkyní a jakýmkoliv divadelním subjektem nebo institucí by tedy měla být oboustranná důvěra ve schopnost a možnost vytvořit společné dílo6.
6 Dílo je výsledek pracovní činnosti, respektive tvorby. Slovem „dílo“ může být označen výsledek práce, souhrn prací, výtvor. Je-li dílo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti osoby – původce – autora nebo kolektivu osob, jedná se o autorské dílo. V našem případě bude dílo většinou nehmotné povahy (a ve smlouvě by měly být jeho rozsah či podoba popsány co nejsrozumitelněji).
Existence divadelní instituce nebo divadelního subjektu dává smysl jedině v případě, že v nich vznikají a provozují se divadelní inscenace, ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv. Měly by být tedy vnímány především jako zázemí pro vznik kvalitních autorských děl přizvaných uměleckých profesí.
Divadelní instituce nebo divadelní subjekty by neměly být tím, kdo podmínky nekompromisně určuje, ale kdo je poskytuje a podílí se na jejich spoluvytváření.
Tomáš Kubart, divadelní historik, pedagog a publicista (zhudebněno AI)
Pokud vzájemný vztah chápeme takto, otevírá se nám bezpečný prostor pro férovou komunikaci, kde lze o spolupráci jednat na rovnocenné úrovni.
Termíny
Smlouva by měla obsahovat všechny časové údaje určující jednotlivé fáze tvůrčího i výrobního procesu. Terminologie a postupy se v různých typech provozu mohou lišit, zpravidla se ale jedná o následující:
- explikace (prezentace umělecké koncepce)
- inscenační porada (prezentace umělecké koncepce v širším kruhu včetně předvedení scénografické koncepce)
- předávací a výrobní porady (odevzdání návrhů, případně konstrukčních výkresů scény a kostýmů, schvalování rozpočtu na výrobu atd.)
- odevzdání hotového díla nebo jeho části, např. divadelní hry nebo adaptace, podkladů pro scénickou hudbu apod.
- začátek a konec zkoušení7
- technické zkoušky (montáž a ověření funkčních a estetických aspektů vyrobené scény na jevišti nebo v prostoru, kde se bude inscenace nebo projekt provozovat)
- dekorační zkouška
- kostýmové, resp. oblékané zkoušky (ověření funkčních a estetických aspektů hotových kostýmů)
- svícené, případně i zvučené zkoušky
- hlavní a generální zkoušky
- premiéra
7 Zejména pro režiséry*ky, případně choreografy*ky je dobré si ujasnit nejen začátek a konec zkoušení, ale i reálný počet zkoušek, a to především na jevišti – jak v náznaku, tak v hotové scéně, kostýmech a s technikou (světla, zvuk, projekce aj.).
Termíny jsou mimo jiné zárukou toho, že práci lze zvládnout a dokončit za určitých – oboustranně dohodnutých a vyhovujících – podmínek.
V dalších článcích smlouvy by mělo být formulováno, jak se bude postupovat v případě zrušení nebo nedodržení termínů z jedné či druhé strany, ať už z vlastního přičinění nebo zásahem tzv. vyšší moci8 (pokud se obě strany nedohodly na změně či adekvátní náhradě).
8. Vyšší moc je právní pojem označující mimořádnou a neodvratitelnou událost, která znemožňuje plnění smlouvy. Jde o situaci, za kterou obvykle žádná ze stran neodpovídá, protože je mimo kontrolu (přírodní katastrofy, pandemie, stávka, válka nebo revoluce apod.). Je dobré vědět, že ve smlouvě je možné vyšší moc a její důsledky definovat (typicky např. pandemie covidu).
Odměna
Ve smlouvě by měla být jasně stanovená výše odměny9 a její splatnost včetně vymezení zdanění, případně rozdělení na odměnu za zhotovení díla a licenci k jeho užití a provozování.
9 Podle zákona o ochraně hospodářské soutěže je v ČR zakázaná forma obchodní dohody (tzv. kartel) a nejen umělecká sdružení mohou být za snahu nastavit minimální cenové tarify a výše odměn stíhána. Možnost rovného odměňování výrazně snižuje i divadly často vyžadovaná dohoda o mlčenlivosti. Cestou k dosažení nastavení spravedlivějších honorářů pro umělce a umělkyně na volné noze by mohlo být založení nebo aktivní podpora fungující profesní organizace (asociace apod.) oprávněné k tzv. kolektivnímu vyjednávání podle Sdělení Evropské komise (zdroj: Ministerstvo kultury ČR).
Je dobré si ujasnit, co všechno odměna obsahuje, a zahrnout do stanovení výsledné částky jak hodnotu odvedené práce a licenci, tak nezpochybnitelné náklady, které jsou pro výkon dané činnosti nezbytné.
Ve smlouvě je možné zohlednit inflaci, zvlášť když se na podmínkách domlouváš dlouho dopředu. V ČR je ovšem tato praxe velmi ojedinělá a týká se především spoluprací velkých divadelních institucí se zahraničními režiséry.
Základní rozdělení pracovní (umělecké) činnosti člena nebo členky inscenačního týmu je následující:
1 Příprava
– schůzky tvůrčího týmu, rešerše, workshopy, psaní divadelní hry nebo úprava či dramatizace předlohy, tvorba dramaturgicko-režijní koncepce, navrhování kostýmů a scénografie, komponování hudby, příprava materiálu pro zvukový nebo světelný design, projekce atd.
– schůzky tvůrčího týmu, rešerše, workshopy, psaní divadelní hry nebo úprava či dramatizace předlohy, tvorba dramaturgicko-režijní koncepce, navrhování kostýmů a scénografie, komponování hudby, příprava materiálu pro zvukový nebo světelný design, projekce atd.
2 Realizace
– zkoušení, výroba kostýmů a dekorací, nahrávání hudby, korepetice, natáčení a stříhání video projekcí, pravidelná kontrola a konzultace výrobního procesu, svícené a zvukové zkoušky atd.
– zkoušení, výroba kostýmů a dekorací, nahrávání hudby, korepetice, natáčení a stříhání video projekcí, pravidelná kontrola a konzultace výrobního procesu, svícené a zvukové zkoušky atd.
3 Dokončení a odevzdání hotového díla
– premiéra, na kterou se váže uvádění repríz, tj. i část odměny obsahující poplatek za licenci pro preprízy a celkové licenční podmínky (licence může být poskytnuta i bezúplatně).
– premiéra, na kterou se váže uvádění repríz, tj. i část odměny obsahující poplatek za licenci pro preprízy a celkové licenční podmínky (licence může být poskytnuta i bezúplatně).
Při stanovování ceny své práce (i pokud je hrazena např. z grantů) mysli na to, co všechno musíš z vydělaných peněz zvládnout zaplatit:
- Daň z příjmu (15 %), případně DPH (21 %)
- Sociální a zdravotní pojištění (měsíční zálohy10 jsou stanoveny podle výše příjmů z předchozího roku, tedy nezávisle na momentální finanční situaci)
- Cestovní náklady (na místo realizace inscenace i zpět do místa bydliště se musíš nějak dostat, platíš si dlouhodobé kupóny, např. na jízdu v MHD nebo u Českých drah apod.)
- Náklady spojené s výkonem povolání – například nájem ateliéru (který platíš i v případě, že ti divadlo během realizace inscenace poskytne nebo hradí ubytování), dále výdaje na studijní a pracovní materiál, jako jsou počítač, software, telekomunikační služby, materiál pro výrobu návrhů či maket, knižní předlohy nebo odborné publikace, pořizování veškerých kopií, tisk apod.
- Pokrytí základních životních a existenčních potřeb (bydlení, strava, hygiena apod.)
10 Více k placení měsíčních záloh OSVČ najdeš v samostatné podkapitole Daně a odvody. Zdravotní pojištění platí za studující do 26 let věku stát. Sociální pojištění si studující platit nemusí – nicméně mohou, pokud chtějí, aby se jim doba studia započítávala do nároku na důchod.
Adekvátní výši odměny nelze určit obecně/plošně. Je možné dosáhnout stanovení jejího minimálního limitu, to ale jedině prostřednictvím fungující profesní organizace (např. asociace) oprávněné ke kolektivnímu vyjednávání11. Je také svým způsobem logické, že odměna bude vypadat jinak ve stabilně financované zřizované divadelní instituci v Praze nebo v nezávislém divadle například v mimopražském regionu. Stejně tak je pochopitelné, že se odměny mohou lišit na základě objemu práce, profesních zkušeností apod.
11. Kolektivní vyjednávání je jednou z možností vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích. Pokyny Evropské komise pak definují kategorie OSVČ, které se nacházejí ve stejné pozici jako zaměstnanci, a mají tedy mít právo kolektivně vyjednávat bez porušení soutěžního práva. Stručně a jasně to vysvětluje například tento článek na webu danovky.cz
Nikdo by však na to, že pracuje na divadelní inscenaci, neměl doplácet – pokud se tak sám nerozhodne a nevěnuje hodnotu své práce divadlu jako dar (který je možné si odečíst z daňového základu, tedy je správné jeho výši vyčíslit ve smlouvě) nebo například koprodukční vklad (podmínky koprodukční spolupráce by rovněž měly být jasně definovány smluvně).
Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním institutem pro kulturu, oborovými organizacemi a dalšími subjekty v současnosti (podzim 2025) připravuje Kodex férového jednání / Kodex férového odměňování, který by měl pomoci kultivovat pracovní prostředí v kultuře.
V epizodě Registr umělců podcastu Drama Queen o tom hovoří Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví MK.
V epizodě Registr umělců podcastu Drama Queen o tom hovoří Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví MK.
Jedním z orientačních vodítek pro stanovení tvé minimální (!) výše odměny může být aktuální hodnota minimální důstojné mzdy12 (MDM). Je však nutné mít na paměti, že MDM vychází z podmínek zaměstnaneckého poměru a nezohledňuje realitu práce na volné noze – tedy vlastní výdaje na pracovní prostředky (techniku, materiál, zázemí), nepravidelnou pracovní dobu, absenci nemocenského a důchodového zabezpečení, nutnost finanční rezervy (kvůli možnosti zrušení plánovaných projektů, pracovní neschopnosti atd.), jiné zdanění apod. MDM tedy ber pouze jako inspiraci k přemýšlení nad svou cenou.
12. Minimální důstojná mzda je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Více na webu dustojnamzda.cz.
Spočítej si celoroční MDM (v Praze a Brně se od ostatních regionů mírně liší) a pak si představ, kolik prací bys v jednom roce měl*a zvládnout, aby ses dostal*a na minimální (!) roční důstojnou mzdu. V případě, že dostaneš zaplaceno např. 40 000 Kč, muselo by to být celkem 14 projektů.
Pokud jeden člen nebo členka inscenačního týmu pracuje na několika složkách inscenace zároveň a vytvoří například kompletní výpravu (scénu i kostýmy) nebo napíše hru, případně dramatizaci literární předlohy a tu zrežíruje, nebo spolu se světelným nebo zvukovým designem zpracuje i projekce apod., měl by tomu odpovídat i honorář. Objem práce jako takové ani způsob užití se nemění, není tedy důvod, proč by měli být tvůrci ohodnoceni výrazně nižší částkou, než kdyby jich na dotyčném díle pracovalo víc.
I toto by mělo být ve smlouvě jasně formulováno, resp. by mělo vzniknout smluv víc – například jedna na režii, druhá na scénografii apod.
Já bych ani neřekla, že je to diskutabilní, ale že je to vyloženě mimo. :) Je samozřejmě rozdíl mezi velkou operou a činohrou ve sklepě, ale jinak přesně – inscenování jak inscenování.
Anna Stránská, kulturní manažerka, v letech 2016-2026 intendantka HaDivadla
Anna Stránská, kulturní manažerka, v letech 2016-2026 intendantka HaDivadla
Velmi diskutabilní je rovněž neadekvátní rozdíl mezi výší odměny za práci na „velké“ nebo „malé“ scéně. Velikost prostoru (případně hlediště) nemusí nutně ovlivnit „velikost“ inscenace, tedy objem práce, času a kapacit, které inscenační tým tvorbě a realizaci věnuje.
Je také důležité věnovat pozornost rozdílu v odměňování mužů a žen, tzv. gender pay gap (GPG)13 a stereotypům, podle kterých se často vyplácí odlišné odměny „typicky mužským“ (scénografie) nebo „ženským“ (kostýmy) profesím.
13. Gender pay gap (GPG) je ukazatel, který stanovuje hodnotu rozdílů v odměňování žen a mužů (takto je často používán na úrovni EU, jako hlavní indikátor nerovného odměňování sloužící k mezinárodnímu srovnání). Aktuální hodnotu GPG každým rokem zveřejňuje Eurostat a Český statistický úřad. Česko patří v EU k zemím s nejvyšším GPG, podle vládních dokumentů ženy v Česku vydělávají o necelých 18 % méně než muži. Více k tématu se dozvíš například na webu rovnaodmena.cz (systémový projekt Ministerstva práce a sociálních věcí).
Splatnost odměny by měla být stanovena v oboustranně dohodnutých a vyhovujících termínech.
Doba splatnosti je ve smlouvách obvykle uváděna jako „nejbližší výplatní termín po premiéře“, což je pro umělce nebo umělkyně na volné noze jednoznačně znevýhodňující. Divadla mají většinou určen termín v měsíci pro výplaty pravidelných odměn zaměstnancům nebo stálým spolupracovníkům, což je však úplně jiná situace. Doporučujeme aspoň specifikovat termín ve formě konkrétního data – pokud nevystavuješ fakturu, měl*a bys vědět, kdy přesně ti budou peníze vyplaceny, a doba výplaty by neměla přesáhnout obvyklou desetidenní lhůtu zavedenou u splatnosti faktur. Smlouva by také měla řešit, co se stane v případě zpoždění plateb.
Umělci nebo umělkyně na volné noze mají nárok na vyplacení odměny ve dvou až třech splátkách14 podle harmonogramu již odvedené práce.
14 Jak už bylo vysvětleno výše, tvorba a realizace divadelní inscenace je přirozeně a logicky rozdělena do tří etap a trvá několik měsíců. Pokud se honorář vyplácí v plné výši až po premiéře, a premiéra je například den po obvyklém (měsíčním) výplatním termínu divadla, znamená to, že pracuješ celé měsíce bez nároku na odměnu. Tato „metoda“ nemá žádnou oporu v zákoně a je pouze zjednodušením účetních procesů divadla. Dvě až tři splátky tedy odpovídají realitě, na rozdíl od „záloh“, které se vyplácí před poskytnutím služby nebo vznikem nároku na mzdu.
Poslední část odměny by měla být ideálně vyplacena v den premiéry nebo nejbližší pracovní den po premiéře.
Neexistuje žádný právně podložený argument pro to, aby člen nebo členka inscenačního týmu museli čekat na vyplacení odměny několik dní nebo dokonce týdnů po premiéře.
Samozřejmostí by měla být i dohoda o nároku na odměnu v případě tzv. záskokové nebo oprašovací zkoušky, která se koná kdykoli po premiéře a počítá se s tím, že na ní má člen*ka inscenačního týmu být. Pokud není v místě bydliště, měly by být proplaceny i cestovní náklady (nebo náhrada cestovních nákladů), případně ubytování. Ve smlouvě by měla být pro tyto případy stanovena konkrétní částka nebo se může řešit samostatnou smlouvou či dodatkem.
Licence
Odměna obsahuje částku jak za vytvoření díla, tak za licenci – tedy svolení k užití díla. Ve smlouvě se odměna za licenci sjednává většinou jako podílová, tzv. tantiéma15, či fixní (paušální) nebo kombinovaná.
15. Tantiéma, neboli podílová odměna spočívá v tom, že autor dostává jako odměnu (i) podíl z výnosu z užití licence – typicky z hrubé tržby za prodej vstupenek (viz další podkapitola Tantiémy níže).
16 K ochraně ekonomických zájmů autora slouží tzv. majetková práva autorská, zahrnující „druhy“ či „způsoby“ užití a podmínky, za kterých může být dílo veřejně prezentováno, zpřístupněno či sdělováno. Jedná se například o rozmnožování, rozšiřování, půjčování, živé provozování, provozování ze záznamu, sdělování díla prostřednictvím počítačové nebo jiné obdobné sítě apod. Více informací najdeš například pod tímto odkazem na webu czechmobility.info.
17. Podlicence umožňuje další užití díla (například i hostování na zájezdech nebo festivalech) a zpravidla i další příjmy pro původního nabyvatele licence (tedy pro divadlo), aniž by autor musel udělovat svůj souhlas. Dohodni se ale s divadlem na tom, jak se bude postupovat v případě, že divadlo „prodá“ celou inscenaci včetně celé výpravy jinému subjektu, který ji bude pravidelně provozovat (například v jiném obsazení). V takovém případě je dobré mít smluvně ošetřeno, že se pro všechny autory (i kostýmů, scénografie, choreografie, projekce apod.) sjednává nová licenční odměna, tedy i nová smlouva.
18 Podle § 2375 Občanského zákoníku (odst. 2) „smí nabyvatel dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže se jedná o takovou úpravu nebo jinou změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Odstavec 2 se použije obdobně i při spojení díla s jiným dílem nebo při zařazení díla do díla souborného.„
19. Podoba člověka a jeho soukromí podle Občanského zákoníku patří k rysům jeho osobnosti a každý člověk k nim má tzv. „všeobecná osobnostní práva„. Víc se dozvíš například v tomto článku na internetovém portálu o právu iurium.cz.
16 K ochraně ekonomických zájmů autora slouží tzv. majetková práva autorská, zahrnující „druhy“ či „způsoby“ užití a podmínky, za kterých může být dílo veřejně prezentováno, zpřístupněno či sdělováno. Jedná se například o rozmnožování, rozšiřování, půjčování, živé provozování, provozování ze záznamu, sdělování díla prostřednictvím počítačové nebo jiné obdobné sítě apod. Více informací najdeš například pod tímto odkazem na webu czechmobility.info.
17. Podlicence umožňuje další užití díla (například i hostování na zájezdech nebo festivalech) a zpravidla i další příjmy pro původního nabyvatele licence (tedy pro divadlo), aniž by autor musel udělovat svůj souhlas. Dohodni se ale s divadlem na tom, jak se bude postupovat v případě, že divadlo „prodá“ celou inscenaci včetně celé výpravy jinému subjektu, který ji bude pravidelně provozovat (například v jiném obsazení). V takovém případě je dobré mít smluvně ošetřeno, že se pro všechny autory (i kostýmů, scénografie, choreografie, projekce apod.) sjednává nová licenční odměna, tedy i nová smlouva.
18 Podle § 2375 Občanského zákoníku (odst. 2) „smí nabyvatel dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže se jedná o takovou úpravu nebo jinou změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Odstavec 2 se použije obdobně i při spojení díla s jiným dílem nebo při zařazení díla do díla souborného.„
19. Podoba člověka a jeho soukromí podle Občanského zákoníku patří k rysům jeho osobnosti a každý člověk k nim má tzv. „všeobecná osobnostní práva„. Víc se dozvíš například v tomto článku na internetovém portálu o právu iurium.cz.
V odměně je fixní částka za licenci zpravidla zahrnuta, z daňových důvodů je ale nutné ji uvádět zvlášť.
Ve smlouvě by mělo být uvedeno, v jakém rozsahu, na jakou dobu se licence poskytuje, pro jaké území, a jak je vymezeno množství kopií autorských děl a způsob užití díla (tzv. majetkové právo16).
Nikdo není povinen poskytovat licenci neomezeně, tedy navždy (tzv. buyout) a pro veškerá dostupná území a účely (všechny druhy majetkových práv), jak je ve smlouvách často uvedeno. Je dobré si ujasnit například svolení pro komerční užití díla nebo jeho částí, vytvoření záznamu pro TV, kina, streamovací platformy apod. nebo poskytnutí licence v podobě podlicence17.
Uživatel licence (tedy divadlo) nesmí dílo bez dalšího ujednání a bez výslovného svolení autora upravovat nebo měnit18.
K licenčním ujednáním patří i doložky týkající se použití jména, podobizny a některých dalších údajů (např. profesní historie) v jakékoliv souvislosti s divadelní inscenací, zejména na plakátech, internetové prezentaci, v médiích, programech, vstupenkách, reklamních předmětech apod.
Ani svolení k použití nebo rozšiřování podobizny a osobních údajů19 není nutno poskytovat neomezeně. Každý má právo si určit, do jaké míry a jakým způsobem bude na veřejnosti prezentován.
Pokud smlouva nijak nespecifikuje rozsah licence nebo její územní či časové účinky, uplatní se tzv. domněnky omezení licence ze zákona. Ty omezují použití díla jen na ČR a na dobu obvyklou, ale maximálně na 1 rok.
Tantiémy
Tantiémy se v ČR zpravidla vyplácí autorům textu, překladu, choreografie nebo scénické hudby. Jedná se o tzv. podílovou odměnu, která představuje podíl z výnosu z užití licence.
Výše tantiém se liší v závislosti na typu díla, smlouvě se zadavatelem a dalších faktorech. Obvykle se pohybuje v řádu jednotek procent z hrubé tržby za prodej vstupenek.
Je dobré vědět, že podle zákona by u autorských děl měla být fixní odměna stanovována spíše výjimečně a měla by být preferována odměna podílová (tantiémy).
Daně a odvody
Daňová problematika může být složitá a každý daňový poplatník ji řeší individuálně. Je tedy dobré spolupracovat s někým, kdo tomu rozumí, protože pravidla se v tomto ohledu často mění a je nutné mít přehled o aktuálních podmínkách. Ve smlouvě by každopádně mělo být uvedeno, jestli autoři a autorky platí daň sami, nebo ji za ně odvede divadlo – to je podstatné obzvlášť v případě práce v zahraničí.
Pokud pracuješ v zahraničí, zjisti si, jestli mezi ČR a zemí, kde pracuješ, existuje tzv. dohoda o zamezení dvojímu zdanění20. Zjednodušeně řečeno se lze v některých případech rozhodnout, jestli budeš celou odměnu nebo její část danit tam, kde jsi daňovým rezidentem (v ČR), nebo v zahraničí. Pozor, vyřízení formalit může trvat i několik týdnů nebo měsíců.
20 Přehled zemí, se kterými Česká republika uzavřela smlouvy o zamezení dvojímu zdanění najdeš pod tímto odkazem na webu Ministerstva financí. Obsahem těchto smluv je soubor kritérií, které umožňují jednoznačně stanovit stát, který má právo zdanit jmenovitě určené druhy příjmu. Všechno ostatní a potřebné se dozvíš na svém příslušném daňovém úřadu, potřebný formulář potvrzení o domicilu lze vyřídit i online.
Co se týče nejen zdanění, ale obecně práce (nejen) v zahraničí, výborně zpracovaným a přehledným zdrojem informací, rad a tipů je infopoint Národního institutu pro kulturu czechmobility.info.
Zdanění příjmů se v každém případě nelze vyhnout.
Stejně tak musíš platit pravidelné měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Jejich výše se určuje podle tvých příjmů z minulého kalendářního roku a každé prodlení tě stojí další peníze na zaplacení penále.
Tyto položky doporučujeme nepodceňovat – v případě neplacení mohou způsobit zbytečně velké dluhy.
Tzv. paušální daň21 umožňuje hradit daň z příjmů i odvody na důchodové a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou, a to bez povinnosti podávat daňové přiznání a přehledy pojistných. K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do dvou milionů korun.
21 Aktuální informace o paušální dani, stejně jako o všech ostatních povinnostech a možnostech daňového poplatníka se dozvíš pod tímto odkazem na webu Finanční správy. Pokud ale daně nejsou tvým oblíbeným koníčkem, obrať se raději na někoho, kdo ti s tím pomůže.
Závazky
Ze smluvního vztahu vyplývají závazky pro obě strany.
Ve smlouvách jsou často závazky umělců nebo umělkyň uváděny velmi podrobně, ale na straně divadla naopak vídáme vágní formulace typu „divadlo zajistí adekvátní podmínky pro vznik inscenace, prostor pro zkoušení, součinnost zaměstnanců“ a podobně. Bez uvedení termínů technické, kostýmové a svícených zkoušek se tak můžeš lehce dostat do situace, kdy je vyvíjen tlak kvůli dodržení termínu premiéry, ale scéna není hotová, osvětlovač onemocněl, obsazení herci nejsou k dispozici a ruší se zkoušky.
Je dobré vědět, jaké podmínky považuje divadlo za adekvátní a ujistit se, že mají obě smluvní strany stejnou, nebo alespoň podobnou představu. Některá divadla mají k dispozici základní informace o svém systému fungování písemně. Pokud nic takového k dispozici není, je dobré řídit se srozumitelně a jasně formulovanou smlouvou.
Pokud se v průběhu realizace projektu vyvinou věci jinak, lze se domluvit na změně smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě.
Člen*ka inscenačního týmu se obvykle zavazuje:
- dodržet všechny dohodnuté termíny
- dodržet rozpočet22
- respektovat bezpečnostní a interní předpisy a technické možnosti divadla
- vytvořit dílo osobně (netýká se spolutvůrců inscenace)
- vytvořit dílo podle svých nejlepších možností a schopností
- informovat divadlo o užití jiných děl, které je nutno licencovat (zajistit souhlas cizího autora) nebo pronajmout (hudba, citované texty, objekty nebo různá zařízení, výtvarná díla apod.)
- účastnit se propagačních akcí na podporu inscenace (není nutné „řídit se pokyny“ ze strany divadla, i v tomto případě je dobré trvat na vzájemné dohodě a souhlasu, protože v některých médiích být třeba nechceš, na mediální výstupy v den premiéry nemáš kapacitu atd.)
- včas oznámit divadlu jakékoliv skutečnosti, které by mohly ohrozit nebo ovlivnit plnění smlouvy
22 Divadlo musí zpřístupnit údaje o čerpání rozpočtu a umožnit kontrolu nad veškerými peněžními transakcemi spojenými s výrobou inscenace a určit odpovědnou osobu, která bude ekonomické údaje autorovi interpretovat.
Mlčenlivost o honorářích udržuje nerovnost. Sdílení minimálních částek je krok k férovější divadelní scéně, kde tvůrci znají svou hodnotu.
Nina Jacques, dramaturgyně Divadla v Dlouhé
Nina Jacques, dramaturgyně Divadla v Dlouhé
Velmi sporným bodem, uváděným většinou ve výčtu závazků, je tak zvaná dohoda o mlčenlivosti. Jedná se především o mlčenlivost ve vztahu k výši odměny23. Názory na tuto praxi se různí, faktem ale je, že právě tato okolnost je jedna z těch, které umělcům a umělkyním na volné noze brání ve vyjednávání o rovných a férových odměnách.
23 Podle webu Rovná odměna, který je systémovým projektem Ministerstva práce a sociálních věcí nejsou doložky mlčenlivosti součástí důstojného pracovního prostředí. Není podle nás důvod, proč by tomu u smluv s umělci a umělkyněmi na volné noze mělo být jinak.
Divadlo se obvykle zavazuje:
- dodržet všechny dohodnuté termíny
- zajistit prostor a podmínky na zkoušení
- zajistit součinnost svých zaměstnanců a přítomnost herců a hereček na zkouškách
- informovat zejména režiséra nebo režisérku o plánu a počtu zkoušek jak ve zkušebně, tak na jevišti
- včas informovat členy a členky inscenačního týmu o změnách nebo skutečnostech, které by mohly omezit nebo ovlivnit plnění smlouvy
- uvést jméno nebo pseudonym člena nebo členky inscenačního týmu na všech propagačních a prezentačních materiálech
- vyplatit v dohodnutých termínech odměnu
- poskytnout benefity, např. ubytování po dobu zkoušení, hlídání dětí, proplacení studijních materiálů nebo cest souvisejících s projektem apod.
- poučit o bezpečnosti práce a omezeních či pravidlech v konkrétních prostorách z hlediska bezpečnosti, technologií, soukromí apod.
Smlouva s režisérem nebo režisérkou by měla obsahovat celkový počet zkoušek, minimální počet zkoušek na jevišti a počet hlavních a generálních zkoušek.
Mysli i na situace, kdy může v rámci plnění smlouvy dojít k úrazu nebo poškození něčího majetku. Možnou cestou, jak takové případy řešit (na obou stranách), je například sjednat pojištění.
Cestovní náklady a ubytování
Zákon sice divadlu přímo neukládá povinnost hradit cestovní a ubytovací náklady, tyto výdaje by však neměly být zahrnovány do odměny za vytvoření díla a poskytnutí licence k jeho uvádění.
Pokud hostující člen nebo členka inscenačního týmu musí do divadla pravidelně dojíždět, a je nutné zajistit ubytování, mělo by být možné domluvit se na řešení ve formě benefitu, nebo na adekvátním navýšení odměny.
Hostující umělec je host. Když někoho pozveš k sobě domu na návštěvu, skásneš ho při odchodu o prachy za ubytování?
Jan Frič, režisér
Jan Frič, režisér
Navýšení v podobě paušální částky24 by mělo být ve smlouvě specifikováno a mělo by odpovídat obvyklým cenám komerčního ubytování v dané lokalitě a předpokládanému počtu cest během zkoušení.
24 Adekvátní paušální částka nebo navýšení odměny znamená, že na tyto náklady nebudeš doplácet. Je nutné si uvědomit, že vzhledem k obvyklé výši odměn – pokud se odečtou daně, odvody, náklady a k tomu ještě i cesty a ubytování nutné k realizaci divadelní inscenace v daném městě – toto opravdu hrozí.
25 Tento typ ubytování, tedy například samostatný byt nebo apartmán či studio, by měl být k dispozici především těm, kteří prací v jiném městě tráví celou dobu příprav a realizace, například dva měsíce zkoušení v kuse. Pro krátkodobé návštěvy je samozřejmě vhodnější hotel, případně i ubytování v soukromí nebo v divadle (pokud splňuje uvedené standardy).
Ubytování25 by mělo odpovídat obvyklé životní úrovni a splňovat základní hygienické a sociální standardy (soukromí, čistota, bezpečí, vlastní sociální a kuchyňské zařízení, úložné prostory, místo na práci, internetové připojení, dojezdová vzdálenost apod.).
Cestovné by mělo odpovídat ceně autobusové nebo vlakové jízdenky do 2 třídy násobené předpokládaným počtem cest. Režiséři a režisérky by měli mít možnost jezdit domů na víkendy, ostatní profese na potřebné schůzky (výroba, nákupy, tvůrčí tým apod.) nebo zkoušky v divadle – standardně cca 5–6 cest pro členy a členky tvůrčího týmu.
Samozřejmostí by mělo být i zajištění ubytování a proplácení cest na všechny konané schůzky a návštěvy divadla před zahájením zkoušení (např. na explikaci, výrobní poradu a další potřebné schůzky), i po premiéře (např. oprašovací nebo záskokové zkoušky).
Respekt
Pokud spolupracujeme ve vzájemně respektujícím prostředí, neměl by být problém obhájit si právo na tvůrčí nezávislost / uměleckou svobodu / umělecký názor. Ten mohou mít pochopitelně obě strany, a protože je divadlo zadavatelem hradícím veškeré náklady, může samozřejmě požadovat změny nebo úpravy. Mělo by se ale jednat spíše o organizačně-technické pokyny, nebo případy, kdy výsledná podoba díla například podněcuje k rasismu a xenofobii, propaguje násilí a totalitní režimy, využívá divadlo k politické reklamě, nebo se jakýmkoliv jiným způsobem dotýká etických zásad, kterými se divadlo řídí, ať už jde o vnitřní provoz nebo komunikaci navenek.
V některých divadlech existuje soupis pravidel, nebo něco jako etický kodex v písemné formě a přikládá se ke smlouvě (například antidiskriminační doložka26 v Německu). Nejen takový dokument, ale celkové nastavení pracovních podmínek a prostředí by ti mělo zajistit respekt, bezpečí a tvůrčí nezávislost bez ohledu na etnikum, vyznání, genderovou identitu, ale i sociální nebo kulturní znevýhodnění.
26 Více o německé antidiskriminační doložce, která se v divadlech přikládá ke smlouvám, se dozvíš na webu
diskrit-kubi.de.
diskrit-kubi.de.
V respektujícím prostředí by také mělo být možné bez problémů svobodně pracovat i v případě, že máš specifické potřeby (například zdravotní postižení), musíš pečovat o děti, případně jiné členy rodiny, atp.
Spolek divadlo.pro podporuje rovnost, diverzitu a inkluzi.
Sankce
Spolek divadlo.pro zastává názor, že kapitola „sankce“ do bezpečného prostoru založeného na férové komunikaci nepatří.
Do smluvního vztahu vstupujeme jako profesionálové a neměli bychom proto předpokládat, že jedna ze stran smlouvu úmyslně poruší.
Pokud se tak přesto stane, řešení se opírá o znění příslušných zákonů a nebo – v případě vyhroceného sporu – o rozhodnutí soudu.
Pokud na finančních sankcích divadlo trvá, měly by být přiměřené a vyvážené na obou stranách. Divadlo by tedy mělo přistoupit na adekvátní stanovení pokut v případě nedodržení závazků a dohod i z jeho strany, například prodlení s vyplacením odměny, neposkytnutí dohodnutého benefitu (např. ubytování), nedodržení termínů nebo podmínek pro tvorbu, bezdůvodné zrušení projektu apod..
Sankce v podobě jednostranných pokut, navíc vysoce převyšujících způsobenou škodu nebo dohodnutou odměnu, sice nemusí být nelegální, ale v žádném případě nejsou fér.
Odstoupení od smlouvy
Obecně lze odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět pouze v případě stanoveném v zákoně nebo přímo ve smlouvě (třeba na základě závažného porušení smlouvy). Smlouvu lze ukončit i tak, že se na tom obě strany dohodnou a tuto možnost si ve smlouvě sjednaly.
Jednoduše řečeno – pokud je smlouva uzavřena, tak prostě platí.
I proto je důležité vyjednat si například to, jakým způsobem bude kompenzována odměna za již vykonanou práci v případě, že se premiéra neuskuteční, přesune se o několik měsíců do další sezóny apod.
Smlouvu nelze zrušit ani z důvodu nemoci apod.
Možnosti a řešení následků v případě zrušení projektu (ne smlouvy!) by měly být jasně dohodnuty předem.
Zahraniční spolupráce
Informace ze všech možných oblastí mezinárodní spolupráce (autorské právo, daně, pojištění, víza atd.) jsou dobře a přehledně zpracovány na webu czechmobility.info.
Checklist
V této kapitole ti nabízíme stručné shrnutí všeho, co je podrobně vysvětleno v celé sekci Smlouvy.
Na základě našeho checklistu si tak můžeš rychle ověřit, že jsi při sjednávání podmínek a znění smlouvy na nic důležitého nezapomněl*a.
Protože – ať už v písemné formě nebo ústně – co si nedohodneš ve smlouvě, jako by nebylo.
Smlouva má smysl. Věnuj jí pozornost, přečti si ji a podepiš včas.
Ale ujisti se, že…
(Divadlo ti musí zpřístupnit údaje o čerpání peněz a aktuálním stavu rozpočtu.)
smlouva neobsahuje sporné body.
(Nepřiměřené sankce, jednostranné právo na úpravy a zásahy do díla, dohoda o mlčenlivosti ohledně honoráře – pokud s ní nesouhlasíš atd.)
(Nepřiměřené sankce, jednostranné právo na úpravy a zásahy do díla, dohoda o mlčenlivosti ohledně honoráře – pokud s ní nesouhlasíš atd.)
Web Design: Jozef Ondrik, Jonáš Kirchner